S Krnovem je kromě Kofoly spojen ještě jeden legendární nápoj: bylinný likér Praděd. Je paradoxem, že ze zrušené krnovské likérky na výrobu Pradědu byla vybudována sodovkárna na výrobu Kofoly.

ZAČALO TO PRADĚDEM

Vynálezce zlatavého likéru Sigmund Gessler pojmenoval svůj produkt Praděd (německy Altvater)  podle nejvyšší hory Jeseníků. V Krnově ho vyráběl od roku 1878 a měl s ním obrovský úspěch. Dodával Praděda na císařský dvůr a sbíral s ním medaile na mezinárodních soutěžích.

Protože Sigmund Gessler byl židovského původu, jeho krnovský podnik po zabrání Sudet Německem byl v roce 1938 zkonfiskován jako židovský majetek. Ve výrobě Pradědu pak v Krnově pokračovala německá firma Just & Co.

Po válce, v roce 1945, byla krnovská likérka znárodněna a začleněna do Slezských lihovarů Ostrava. V roce 1961 byla výroba likéru Praděd v Krnově zastavena, a v jeho výrobě pokračoval národní podnik Seliko Dolany na Olomoucku. Uvolněná krnovská továrna na likéry byla přeměněna na sodovkárnu.

NOVÁ SODOVKÁRNA

„Nová sodovkárna se již dlouhou dobu adaptuje z bývalé výrobny známého bylinného likéru Praděd, jehož výroba byla v Krnově zastavena a přenesena do Dolan u Olomouce," zaznamenal krnovský kronikář v roce 1965.

O dva roky později se v Krnově naplno rozběhla výrobna sodovek a limonád s kapacitou přes 40 tisíc lahví denně. „Výroba probíhá za naprosté hygieny na plně automatizované lince. Láhve procházejí praním, postupují na lince dále přes kontroly do plnicích strojů a dále k expedici.

Vyrábí se zde i oblíbená Kofola," zaznamenal kronikář Krnova v roce 1967 první Kofolu vyrobenou v nové sodovkárně. A ještě dodal, že díky modernímu vybavení sodovkárny byla záruční doba prodloužena z původních 14 dní na měsíc.

„Kolektiv, který má 45 členů, pracuje na dvě směny od března 1967. Sodovkárna nahrazuje zrušené výrobny sodovek v Opavě, Hlučíně, Krnově a na Vítkovsku," popsal kronikář parametry krnovské sodovkárny.

Rozmach krnovské sodovkárny pokračoval a brzy patřila k nejlepším v kraji. „Je to především zásluhou žen na lince automatické myčky, dávkovačky, plničky a korunkovači a také vedoucího a mistrů. V dvousměnném provozu vyrábí sodovkárna až 90 tisíc lahví sodovky a nealkoholických nápojů. Ke známým výrobkům patří Kofola, Pomo, z méně známých pak Ara-Cola a Flóra," zapsal kronikář v roce 1968 a dodal, že sodovkárna splnila celoroční plán již v říjnu.

PRIVATIZACE A TÝM KOSTASE SAMARASE

V roce 1990 se v Krnově pustil do podnikání Kostas Samaras se třemi společníky Reném Sommerem, Tomášem Jendřejkem a Reném Musilou. V roce 1993 učinili strategické rozhodnutí koupit krnovskou sodovkárnu.

Na to, že privatizaci krnovské sodovkárny završí obrovský mezinárodní úspěch, by si tehdy asi nikdo nevsadil. Sodovkárna pod názvem Santa si vedla docela obstojně. Geniální rozhodnutí přišlo v roce 2002, když krnovská Santa koupila skomírající značku Kofola a udělala z ní svou vlajkovou loď.

Sázka na retro jim vyšla. Ze Santy se stala Kofola, která je dnes jedním z nejvýznamnějších výrobců nápojů ve střední Evropě.

Vynález KofolyZáklad Kofoly, sirup Kofo, vytvořil  Výzkumný ústav přírodních léčiv v Praze, zdyž zkoumal zda lze kolový nápoj namíchat z tuzemských surovin, karamelu a přebytečného kofeinu, který vzniká při pražení kávy. Sirup Kofo vyráběl opavský farmaceutický podnik Galena.

Původně se nový nápoj měl jmenovat Kofokola. Úplně první Kofola na světě byla vyrobena v roce 1960 v bývalé Zátkově sodovkárně v pražských Holešovicích. Za autora Kofoly je považován doc. RNDr. PhMr. Zdeněk Blažek, CSc.

Krnovská FlóraDnes už dávno zapomenutá krnovská Flóra také stojí za připomínku. Byla za svou kvalitu odměněna při hodnocení výrobků v Praze roku 1968 zlatou medailí.

„Obsahuje antibiotika, která správně upravují střevní flóru, brzdí hnilobné bakterie a další látky, zvyšující vyměšování solí. K její výrobě se používá řepný cukr, jablečná šťáva, dřeň z celeru a petržele a citronový extrakt," zaznamenal kronikář jak byly prezentovány přednosti Flóry.