Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Právo na první bělidlo získali před 630 lety

Krnov- Lidé se odjakživa snažili chránit své tělo proti nepohodě nebo naopak před velkým horkem. Kožešinové oblečení bylo postupně nahrazováno látkami a tkaninami.

20.12.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Na území Krnova a jeho okolí byly zhotovovány již v pravěku. Nejstarší nálezy na Cvilíně dokládají, že v mladší době kamenné byly tkány na jednoduchých stavech.

K většímu rozvoji výroby došlo ve středověku, kdy se v krnovské kotlině usadil větší počet obyvatel, a jednoduchá technika se zlepšila zkušenostmi. Ve městě pracovali řemeslníci sdružení v ceších podle oborů. Aby byly výrobky dokonalé, musely být lněné a cvilinkové látky ještě upravovány a běleny ve vodě. Poskytovala ji tehdy ještě naprosto čistá řeka Opava.

Jak se ve středověku potírala konkurence

Krnovská knížata podporovala textilní výrobu, protože napomáhala rozvoji jejich panství. Kníže Hanuš I. se svým synem Hanušem mladším z větve krnovských Přemyslovců v roce 1379 udělili právo zřídit první bělidlo na řece opavskému měšťanovi Fuhrmannovi. Pravděpodobně se nacházelo na nízkém břehu vlevo od současného železného mostu vedoucího k Opavské ulici. Dodnes to připomíná název krátké ulice Na Bělidle.

Byl to čin významný i pro samotné město Krnov. Prosperitu zajišťovaly písemné podmínky stanovující, že majitel bělidla, ani nikdo jiný v Krnově nebo na vesnicích nebo jinde v blízkém okruhu města nesmí zřídit další bělidlo nebo mandlovnu, která by právě zřízenému škodila. Taková byla tehdejší ochrana proti konkurenci. Za bělení a úpravy látek se ovšem platilo. Jeden kus lněného zboží musel být zaplacen šesti groši. Kdo se o poplatek dělil? Kníže, město a Fuhrmann získali jeden groš, obdržel mistr bělič. Výrobků v Krnově postupně přibývalo a čile se s nimi obchodovalo.

Po řemeslnících přišly továrny

Se zřízením bělidla souviselo též založení kupeckého domu, osvobozeného od daní. Byla to významná podpora obchodování. Listina o založení je uložena ve sbírce domácího archivu Lichtenštejnů na zámku ve Vaduzu. Pro dodržování pořádku a pro předcházení závad vydala městská rada v Krnově dne 27. listopadu 1395 Řád pro střihače sukna.

Zboží bylo prodáváno v šestnácti komorách, ale jen z města nebo jen nejvýše z jednu hodinu vzdáleného okolí. Krnov se stával střediskem známým výrobou a obchodováním textilním zbožím. Látky byly zpočátku vyráběny ze lnu, v pozdějších dobách proslulo město zejména výrobou sukna. Ve druhé polovině 19. století začala převažovat mechanická výroba, počet drobných řemeslníků klesal. Soukenický cech se tomu bránil, ale nakonec zvítězila tovární výroba a tak byl položen základ krnovského textilního průmyslu, navazujícího na staletou tradici.

K letošním jubileum našeho města patří 630 let starý čin knížete Hanuše a jeho syna, kterým významně podpořili výrobu látek v Krnově a obchodování zdejších kupců s nimi.

Vladimír Blucha

20.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.

Počítačový kurz pro seniory

Ondřej Štveráček Quartet a  Ryan Carniaux

Hudební lahůdka ve Společenském domě

Jazzový klub se vrací pod střechu

Po letní sezoně venkovních festivalů a koncertů se rýmařovský jazzclub opět vrací na pódium Střediska volného času Rýmařov.

Koncert komorního dua

Koncert komorního dua Vientomarero flétnistky Michaely a kytaristy Jiřího Mecových budou moci diváci vidět ve čtvrtek 19. října v sále Základní umělecké školy Bruntál.

Krnov bojoval, ale na body nedosáhl

Zklamaný z výsledku byl po utkání v Bohumíně trenér krnovských hokejistů Jaroslav Plánovský. Hosté nehráli špatně, jenomže zahazovali šance, takový Tomáš Polok zahodil čtyři tutovky.

Horní Benešov se z Frýdku vrátil s prázdnou

Krajská hokejová liga ve středu pokračovala dalším kolem, v jehož rámci do moderní frýdecko-místecké haly Polárka zavítal tým Horního Benešova. Hostům se ale příliš nedařilo a z Frýdku si odvezli prohru v poměru 0:7.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení