„Nechápu, jak vůbec na nápad směnit pozemky v nemocnici za vodojem na Ježníku. Vždyť to jsou úplně odlišné věci ve vzdálených lokalitách, které si nejsou v ničem podobné,“ diví se bývalý starosta Josef Hercig. „Pozemek za budovu je dost divná výměna. Regulérní by byla směna budovy za budovu. Město má budovy, ve kterých provozuje činnost kraj. Nechť se smění budova vodárny třeba za budovu střední zdravotnické školy,“ argumentuje zastupitel Ladislav Sekanina. „Nemáme žádné podklady, abychom se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda hodnota vodojemu a pozemku je rovnocenná,“ dodal zastupitel Jan Stejskal.

Zastupitel a lékař Josef Palas měl ještě závažnější výhrady: „Neoficiálně se proslýchá, že z krajských nemocnic budou akciové společnosti, do kterých vstoupí další vlastníci. Ani jedna z politických stran v krajském zastupitelstvu se k této možnosti zdravotnických akciovek zatím jasně nevyjádřila. V kraji začíná působit nadnárodní společnost a v kuloárech se proslýchá, že má zájem o nemocnice. Stojíme na začátku procesu, o kterém nemá současná politická garnitura odvahu říct občanům kam směřuje. Doporučuji o městském pozemku v nemocnici jednat až v okamžiku, kdy se otevřeně řekne, co kraj s nemocnicemi kraj hodlá podniknout a jakou roli v pronájmu nebo převodu nemocnic na akciovky hraje firma Agel,“ postavil se proti výměně Palas.

Situace je podivná i podle místostarostky Aleny Krušinové: „Obdržela jsem od ředitele nemocnice dopis, kterým žádá o revizi pozemků, které má Sdružené zdravotnické zařízení ve výpůjčce. Znám situaci z doby, když docházelo k registraci nemocnic na kraj, a vím, že tehdejší ředitel nemocnice měl všechny pozemky ve výpůjčce v pořádku. Teď tam kolem pozemků vznikají velké podivnosti. Původně jsem byla pro směnu, ale změnila jsem názor,“ dodala Krušinová.

Zastupitel Marian Przybyla upozorňuje, že vodojem zajišťuje dodávku vody nejen do městských a soukromých objektů, ale i do krajské léčebny na Ježníku. „Není to ideální stav, ale pokud to bude fungovat dál, nic se nestane. Pokud je budoucnost nemocnice nejasná, mělo by si město pozemky podržet jako nástroj, kterým může ovlivnit kvalitu a rozsah zdravotní péče,“ tvrdí Przybyla.

Současný právní stav a rizika shrnula ředitelka Krnovských vodovodů a kanalizací Eva Šindelářová. „Nám nevadí, že jde o cizí majetek, normálně ho obhospodařujeme a uvnitř máme svoje zařízení. Vodojem je od roku 1995 napojený na náš dispečink. Dřív měli lidé na Ježníku jen vodu ze studní. Vodovod Ježník platilo město, dotace nebyly, tak se tehdy se šetřilo a vznikla dohoda nemocnice s městem, že budeme vodojem využívat. Kdyby se teoreticky léčebna i s vodojemem převedla z kraje do nějaké soukromé společnosti, a ta došla k závěru, že léčebnu vystěhuje a dveře vodojemu zamkne, tak přijdeme o tlakové pásmo, které zásobuje asi čtyřicet domů. Jsou to ale jen hypotetické úvahy,“ dodala Šindelářová.