„Při povodních v roce 1997 se osvědčila naše znalost techniky jízdy na divoké vodě. Ta je nutná, protože Krnov spadá do podhorské oblasti Jeseníků. Technika záchrany zde je zcela odlišná například od záchrany v záplavových územích Olomoucka. U nás lze při velkých povodních využít motorové čluny jen sporadicky,“ říká Ladislav Šárka, předseda místní skupiny Vodní záchranné služby českého Červeného kříže (VZS ČČK) Krnov II a člen celorepublikového prezídia VZS ČČK.

Podle krnovských záchranářů protipovodňová opatření zahrnují obecné potřeby obyvatel, ale neřeší specifika záchranných prací pro divokou vodu. Je třeba se připravit na to, že rozvodněná řeka Opava rozdělí město Krnov na dvě poloviny a okrajové části Chomýže odřízne rychle tekoucí Opavice. Pak je nutné použít nikoliv motorové čluny, ale vícemístné rafty, s posádkou, která ovládá techniku jízdy na prudce tekoucí vodě.

Podle názorů těchto záchranářů protipovodňový plán neřeší vybavení záchranářů a chybí finanční výpomoc na školení, které musí absolvovat a hradit ze svých prostředků. „Naše materiální vybavení je staré deset a více let. Svým stářím a opotřebením se stává v případě reálného zásahu téměř nepoužitelné. Tato skutečnost omezuje akční schopnost záchranného týmu v případě ostrého nasazení,“ informuje Ladislav Šárka.

V Krnově od povodní funguje také oddíl Vodní záchranné služby ČČK Krnov, který se věnuje výchově mladých záchranářů. Ti se kromě dvou plavecko-záchranářských tréninků týdně zdokonalují v horolezectví a první pomoci. Spolupráce obou krnovských skupin se rozvíjí a již od podzimu by měl začít probíhat výcvik mladých záchranářů v jízdě na tekoucí vodě. „Věříme, že nám město Krnov v nejbližších letech pomůže s materiálním zabezpečením záchranného týmu, čímž současně dojde ke zkvalitnění výcviku krnovských záchranářů včetně mládeže,“ dodává Ladislav Šárka.