„Chceme pozvat všechny příznivce i odpůrce nejrůznějších variant i nestranné odborníky. Budeme se bavit o tom co nás čeká, když se takové povodně budou opakovat. Deset let po povodni máme lepší systém varování obyvatelstva, propracovanější koordinaci bezpečnostních složek a jsme lépe připraveni na zajištění humanitární pomoci. Bohužel lidem, kteří bydlí v ohrožených místech, by v případě stejně vydatné povodně, jaká Krnov postihla v roce 1997, nezbývalo opět nic jiného, než evakuace. To je deset let po velké vodě ostudné. Přitom za léta 1997 až 2006 bylo vypracováno 87 nejrůznějších koncepcí a studií a také oponentur a posudků k nim. Přestože to stálo to mnoho úsilí a nemalé peníze, stále nemůžeme občanům nejen z Krnova, ale i z obcí nad a pod Krnovem, říct, kdy jim poskytneme odpovídající protipovodňovou ochranu,“ zrekapitulovala uplynulých deset let starostka Renata Ramazanová.

O způsobu protipovodňové ochrany na horním toku řeky Opavy se stále vedou diskuse, přestože variantu výstavby velké nádrže v Nových Heřminovech schválilo krajské zastupitelstvo již v červnu 2003. Od té doby se čeká na definitivní verdikt vlády České republiky. „Podle informací, které jsme obdrželi na Ministerstvu zemědělství, je varianta výstavby ochranné nádrže v Nových Heřminovech v současné době stále v meziresortním řízení. Zabývá se jí také Ministerstvo životního prostředí, jehož stanovisko bude při rozhodování vlády hrát důležitou roli,“ uvedla starostka. Povodeň z července 1997 na řece Opavě byla mimořádná jak svým rozsahem, tak i způsobenými škodami. Jen v Krnově byly vyčísleny škody na přibližně 404 miliónů korun. Samosprávy v postižené oblasti požadovaly protipovodňovou ochranu.

Retenční nádrž Nové Heřminovy navrhli v roce 1997 vodohospodáři z Povodí Odry. Profil údolí je sice vhodný pro stavu hráze, ale jedná se o území kde se nachází obec. Likvidace Nových Heřminov by představovala zbourání 75 rodinných domů a množství hospodářských budov, zničení infrastruktury a přesídlení 250 obyvatel. Náklady spojené se stavbou nádrže byly původně odhadnuty na 2,3 až 3 miliardy korun, ale od té doby šly ceny stavebních prací nahoru. Srovnatelně účinnou variantou jako retenční nádrž je protipovodňová ochrana jednotlivých obcí zvýšením kapacity koryta, aby bylo schopno zvládnout takzvanou stoletou vodu. Touto variantou se v roce 2001 zabývala studie firmy Aquatis. Ta došla k závěru, že rozšíření koryta v celé délce by znamenalo obrovský zásah do zástavby a infrastruktury Krnova a obdobné náklady jako u vodního díla Nové Heřminovy.

Dále existuje také studie Unie pro řeku Moravu, která namísto plošného rozšíření koryta navrhuje více pracovat s konkrétními geomorfologickými podmínkami a zvýšit kapacitu koryta citlivěji a úsporněji. Autoři tvrdí, že revitalizací koryta Opavy v Krnově lze zkapacitnit průtok na stoletou vodu za necelou miliardu. Při dimenzování koryta na povodeň roku 1997 by náklady byly poloviční ve srovnání s vodním dílem Nové Heřminovy.