Holčovický festival vznikl na oslavu toho, že se obec postižená katastrofou zase postavila na nohy. Také pro další města a obce byly povodně přelomovou událostí, která kromě mnoha neštěstí přinesla také proces obnovy. Dnes už málokde najdeme stopy po extrémních průtocích před osmnácti lety.

Trpěly také firmy

Povodeň 1997 je popsána jako přelomový okamžik nejen v kronikách měst a obcí, ale také pro mnohé firmy začal boj o přežití. Na povodně jako na nejtěžší zkoušku dnes vzpomíná Květoslav Bašista z Krnova. Jeho strojírenská firma patří k těm, které se dokázaly vzchopit. Firma Bašista brzy oslaví 25 let své existence.

„Výrobní část včetně strojů byla pod vodou, takže jsme například museli nechat rozebrat, převinout a repasovat na osmdesát elektromotorů. Díval jsem se na tu spoušť a přemýšlel, zda vůbec má smysl začínat úplně znovu. Pak jsem si uvědomil, že by za mnou mělo zůstat něco, za čím se mohu ohlédnout.

Tak jsme začali improvizovat, a vyšlo to," popsal Bašista nejdůležitější rozhodnutí v červenci 1997.

Než se podařilo strojírenskou výrobu zase rozjet, snažil se Bašista domluvit svým zaměstnancům aspoň dočasné uplatnění. Například dojížděli na noční směny do Alfaplastiku.

Povodně s časovým odstupem

Firmu Bašista nedávno navštívil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, který obdivoval jak se po povodních dokázala vzchopit a pozvednout na původní úroveň. Také on má osobní zkušenost s takovým neštěstím.

„Vy jste tady v Krnově zažili velké povodně v červenci 1997, já jsem měl zaplavený dům a vodu v obýváku v srpnu 2002, takže si umím představit jaké tragédie jsou s takovou katastrofou spojené. Na druhou stranu, když se dnes dívám jak vypadají místa, kterými prošla povodeň, vypadá to tam jako by to šlo o neštěstí pouze z krátkodobého hlediska.

Z dlouhodobého pohledu povodeň často napomohla celkové obnově měst a obcí," uvedl Vladimír Dlouhý při návštěvě Krnova.

Také on má zkušenost, že povodně odstartovaly nevídané projevy solidarity a finanční pomoci do nejhůř postižených regionů.

„V rámci sanace povodňových škod se našly peníze na spoustu užitečných věcí. Možná bychom se dnes po odeznění té hrůzy a emocí mohli podívat také na to, jaký měly povodně efekt z dlouhodobého hlediska. Je to téma do diskuse, že možná i tady platí pravidlo, že všechno špatné je k něčemu dobré," nadhodil při diskusi ve firmě Bašista Vladimír Dlouhý.

Někteří pomohli, jiní chtěli vydělat

Firma Bašista se žádné státní pomoci po povodni nedočkala. Naopak zaznamenala případ, kdy se na neštěstí poškozených chtěla přiživit banka.

„V bance, kde jsem měl před povodní úvěr, mi nabídli výhodnější podmínky splátek, protože jsme přišli o stroje a výroba nám stojí. Nejdřív to vypadalo, že chtějí nezištně podpořit podnikatele, kteří jsou kvůli povodni ve ztrátě, ale když jsem tam přišel, jako první po mě chtěli ať zaplatím dva tisíce za změnu smlouvy.

Chtěli na povodních vydělat, což se mě dotklo tak, že jsem si okamžitě nechal převést účet do jiné banky," popsal svou negativní zkušenost a rozčarování z takzvané pomoci Květoslav Bašista.