Povodně se v roce 1997 dotkly snad každého z nás

Za statistikami plnými extrémních čísel se skrývají lidské příběhy a silné emoce. Těžko bychom v okrese Bruntál hledali rodinu, která nemá s povodněmi 1997 nějakou zkušenost. Snad každý má v okruhu svých přátel a známých někoho, komu povodeň vzala majetek, překazila mu životní plány nebo aspoň cestu do zaměstnání. Mnozí z nás tehdy pocítili skutečný strach.

Získali jsme zkušenost, jak zranitelná je naše civilizace bez vody, elektřiny a telefonu. Je mnoho důvodů, proč si události z června 1997 připomínat i po dvaceti letech.

Meteorologické příčiny

Bezprostřední příčinou povodně v červenci 1997 byla tlaková níže, která se na neobvykle dlouho usadila nad Slezskem. Když k nám proudí od severu vlhký vzduch, který naráží na návětrné svahy Jeseníků, dojde při tom k ochlazování a ke kondenzaci par na kapalnou vodu. V roce 1997 byly výsledkem takové situace trvalé intenzívní srážky nad rozsáhlým územím.

V kritických dnech od 4. do 8. července 1997 spadlo v povodí Odry nad Krnovem 300 až 500 mm srážek, což představuje 300 až 500 litrů vody na metr čtvereční. Takové množství vody obvykle nad Krnovem naprší během půl roku.

Tolik vody nemohly půda ani vodní toky pojmout. Na horním toku řeky Opavy svahy Jeseníků přechází do podhorských údolí, kde voda nabrala obrovskou sílu a rychlost. Proto si hlavně na Vrbensku v několika úsecích prudká řeka vymlela úplně nové koryto, které bylo vzdálené desítky metrů od toho původního.

V hustě obydleném Krnově se už naštěstí řeka rozlila do šířky a ztratila tím část své síly, takže původní trasa koryt se nezměnila. Kdyby si řeka našla nové koryto skrz krnovskou zástavbu, měla by povodeň na město daleko ničivější dopady.

K paradoxní situaci došlo v Lichnově. Tam povodeň 1996 způsobila obrovské škody, strhávala domy, rolovala asfalt ze silnice i zabíjela. Současně ale také prohloubila, rozšířila a vyčistila koryto v celém údolí, takže následující povodeň 1997 se Lichnovem prohnala bez větších škod.

Pro odpůrce přehrad je to inspirace jak lze povodňovým škodám zabránit pouhým zkapacitněním koryta.

Další povodňové epizody v regionu

1999 – červen
2000 – červenec
2001 – červenec
2005 – březen, srpen
2006 – březen
2007 – září
2009 – červen/červenec
2010 – květen/červen
2014 – květen

Povodeň 1997 v okrese Bruntál

Zaplavené území: 51 km2
Poškozené silnice: 113 km
Z toho zcela zničené silnice: 32,5 km
Zasažené obce: 34
Zničené domy: 150
Poškozené domy, obyvatelné do měsíce: 420
Dlouhodobě neobyvatelné domy: 232
Počet nouzově ubytovaných osob: 1061
Počet evakuovaných domácností: 444

Město bez proudu a pitné vody

close info Zdroj: DENÍK / Fidel Kuba zoom_in

V krnovské Koncertní síni sv. Ducha se sešli hasiči, strážníci, vodohospodáři, bývalí starostové i další pamětníci, aby společně vzpomínali na události před dvaceti lety. Průběh povodní zrekapituloval krnovský historik Alexandr Michl-Bernard.

Povodeň vygradovala v noci z neděle 6. na pondělí 7. července 1997 na obou řekách, Opavě i Opavici. V neděli večer zasedl krizový štáb pod vedením tehdejšího starosty Krnova Bedřicha Marka. V pohotovosti byla městské policie, hasiči i záchranáři, protože řeky se začaly rozlévat v Kostelci i v Chomýži. Do postižených oblastí vyrazil autobus, ale nabídku evakuace využilo jen pár seniorů.

V noci voda zatopila rozvodnu elektřiny v Brantické ulici, takže v pondělí ráno už byl Krnov bez proudu. Po 4. hodině ráno se voda rozlila po Říčním okruhu a dorazila až na krnovské náměstí. Krizový štáb města žádal okres o poskytnutí člunů a vrtulníků.

Pondělí ráno čekalo Krnovany krušné probuzení. Ocitli se ve světě bez elektřiny, telefonního spojení a pitné vody. Spojení s okolním světem umožňovaly policejní vysílačky a pár mobilů, které před dvaceti lety ještě byly luxusem. Baterie se jezdily nabíjet do Polska a do krnovské nemocnice, kde byla naftová elektrocentrála.

Podnik ČSAD vypravil svou Tatru 813, která dokázala projet vodou a dovézt nemocnici naftu. Pitnou vodu dovezli nemocnici v cisternách hasiči z polského Kozlí (Kędzierzyn-Koźle – pozn. red.). Dorazili i hasiči z Hlubčic a z Vratislavi. S evakuací a zásobováním pomáhali hasiči z Prahy, kteří byli lépe vybaveni než krnovští kolegové. Jejich motorové čluny propluly všude.

Když hladina trochu poklesla, byla jedinou spojnicí mezi východní a západní částí Krnova železniční trať. Zásobování potravinami zajišťovaly vrtulníky MI-24 a někteří obyvatelé vyrazili pro nejzákladnější potraviny do polských Hlubčic a Petrovic.

Pomoc ze všech stran

Zaplavenému Krnovsku pomáhali lidé ze všech koutů republiky i zahraničí. Kromě očekávané polské pomoci se úžasně zachovala francouzská firma Lyonnaise de Aux, která z Francie vypravila mobilní úpravnu vody.

Do Krnova dorazila už 12. července i s firemním technikem, který ji zprovoznil. Hodně Krnovu pomáhali i lidé ze zbytku republiky. Česká pojišťovna zajistila na měsíc dva nakladače a šest nákladních aut. Krnovu nabídl pomoc i generální ředitel Škody Plzeň Lubomír Soudek a techniku vyslala i řada měst, například Varnsdorf či Nymburk.

Došlo také na rabování

Během povodní se vzedmula vlna solidarity, ale podle krnovského kronikáře bylo v tomto období ve městě zaznamenáno minimálně pět případů rabování prodejen.

„O hrozbě rabování v Krnově se v rozhlase doslechli majitelé bezpečnostní firmy Hot Line v Ústí nad Labem. S krnovskými městskými strážníky se skrze silový trojboj znal jeden z vedoucích pracovníků, který shromáždil skupinu dvaceti mužů a ve středu 9. července 1997 s nimi dorazil do Krnova a nabídl své služby radnici,“ připomenul zajímavý detail povodňových událostí krnovský historik Alexandr Michl-Bernard.