V penzionu ve Slezských Rudolticích se ubytoval Jaroslav Hodyc s chotí. Při hledání svých rodinných kořenů navštívili obecní úřad, faru i zámek. Teprve asi před patnácti lety Jaroslav Hodyc zjistil, že je potomkem hraběcího rodu Hodiců.

„Té historce, že někdo z našeho rodu vlastnil Bouzov, jsme dlouho nevěnovali pozornost. Nakonec nás přemohla zvědavost, zda na tom není zrnko pravdy. Při sestavování rodokmenu jsme se dostali až do doby, kdy si šlechta začala jména počešťovat,“ řekl Hodyc.

„Když jméno Hodyc vystřídalo Hodic nebo Hoditz, nestačili jsme se divit. Našli jsme linii 27 generací a dostali jsme se až do 14. století,“ doplnil svůj příběh Jaroslav Hodyc, kterého do Slezských Rudoltic přivedla knížka Hrabě Albert Hodic blázen z Rudoltic.

„Ta knížka o bláznovi z Rudoltic je upoutávka na náš zámek formou pohádky, protože je v ní řada fabulací a nesmyslů. Historici jsou na ni alergičtí, protože čtenáři ji vnímají optikou ,co je psáno, to je dáno'. Přečtou si tam mýty o hraběti Hodicovi, které se pak těžko vyvrací. Vše, co potřebujete vědět, najdete seriózně zpracované v knížce Hrabě Hodic a jeho svět od renomovaného historika Milana Myšky,“ doporučil Jaroslavu Hodycovi starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač.

Myškova kniha vysvětluje, jak se z obyčejných zemanů z vesničky Hodice během staletí stali příslušníci panského stavu, jak dosáhli na titul vyšší šlechty a stali se říšskými hrabaty.

Podrobně se věnuje Albertu Hodicovi (1706 až 1778), který byl mostem mezi barokem a osvícenstvím a také mezi pruskými Hohenzollerny a rakouskými Habsburky.

V Rakousku založil tradici zednářství a ze Slezských Rudoltic vybudoval opulentní Slezské Versailles. Hostil zde nejvýznamnější panovníky, umělce, filozofy a učence své doby.

Manželé Hodycovi se setkali u jednoho stolu s místním farářem Oldřichem Mášou, jáhnem Marcelem Jedelským, starostou Mojmírem Pargačem a kastelánem Tomášem Zembou.Manželé Hodycovi se setkali u jednoho stolu s místním farářem Oldřichem Mášou, jáhnem Marcelem Jedelským, starostou Mojmírem Pargačem a kastelánem Tomášem Zembou. Autor: Deník / František Kuba

Hraběte Hodice proslavily po celé Evropě rudoltické zahrady s fontánami i okázalé divadelní a hudební show. V rodokmenu Hodiců najdeme i řadu dalších osobností, které se něčím zapsaly do historie.

Ze Slezských Rudolctic se manželé Hodycovi vydali navštívit hrobku Hodiců v Hlubčicích.

„Před pár lety k nám přijel Jan Hodic, který je potomek větve Hodiců z východních Čech. Jsme také v kontaktu s rodinou posledního majitele zámku, který ho koupil za války. To už nebyl šlechtic, ale podnikatel, který vydělal jmění jako koňský handlíř,“ doplnil kastelán rudoltického zámku Tomáš Zemba.