VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Postrach buků vějířovec napadl památný strom

Dominantou parku u krnovského jezu je nádherný buk, který byl v roce 1995 vyhlášen památným stromem. Stane se z něj pařez?

13.11.2017
SDÍLEJ:

Vějířovec roste z kořenů památného buku před krnovským kinem Mír. Odborníci buk zalévají kyselinou boritou a doufají, že to zpomalí růst obávané dřevokazné houby.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Ve Slezsku v posledních letech přibývá případů, kdy dřevokazná houba vějířovec napadá buky v městských parcích. Podle mykologů důvodem může být sekání trávy, které přispívá k rozšiřování výtrusů této parazitické houby.

Před dvanácti lety se v parčíku u krnovského kina Mír vějířovec objevil poprvé. Je o něm známo, že dokáže během pár let zlikvidovat mohutné zdravé buky, ale na jiných dřevinách se nevyskytuje. V roce 2006 se v Krnově odborníci pokoušeli zachránit osmdesátiletý buk červenolistý, který rostl přímo vedle kina.

Ošetřili ho chemicky, ale příští rok mu vyrostly z kořenů ještě větší plodnice vějířovce. Tehdy ještě dendrologové neměli mnoho zkušeností s léčbou stromů napadených vějířovcem, proto se preventivně rozhodli buk pokácet.

V jeho sousedství totiž rostl nejstarší a nejvzácnější buk lesní na území Krnova, který díky statutu „památný strom“ má prioritní ochranu. Bohužel loni došlo k tomu, čeho se všichni obávali. Také na kořenech památného buku vyrašil vějířovec.

Houba je vůči bukovému dřevu tak agresivní, že silně napadený strom se zdevastovanými kořeny se může vyvrátit i za bezvětří. Proto je nutné kromě léčby také pravidelně kontrolovat stav kořenů. Pracovníci krnovského odboru životního prostředí nechali v těchto dnech očistit kořeny památného buku technologií Air spade.

Chtěli zjistit, jak moc jsou infikovány vějířovcem obrovským, jehož plodnice rostou nejen z kořenů, ale také v blízkosti stromu.

„Ukázalo se, že infikovaný kořen je menšího průřezu a že houba zatím nezasáhla hlavní kotevní systém. Na odkryté části v místě infikace byla proto aplikována zálivka kyseliny borité, která slouží jako desinfekce. Její účinek by měl zpomalit růst podhoubí vějířovce a také proces rozkladu dřeva,“ informovala mluvčí krnovské radnice Dita Círová.

Shodou okolností loni nechalo město z parku odstranit historickou kašnu, protože zasahovala do ochranného pásma památného buku a omezovala jeho kořeny. Jen co jezírko zmizelo, na kořenech vyrašil vějířovec.

Táž dřevokazná houba způsobila konec majestátného červenolistého buku lesního v opavských sadech Svobody. Vějířovec obrovský se usídlil v kořenovém systému stromu a město jej muselo v roce 2010 pokácet.

Mezi houbaři je vějířovec oblíbený, protože vyroste i za největšího sucha. Zejména mladé plodnice jsou výtečné, ale poněkud tužší. Výhodou vějířovce je to, že se snadno sbírá i uchovává a nedá se zaměnit s žádnou jedovatou houbu.

Z vějířovce se nejčastěji připravuje houbová obdoba dršťkové polévky nebo guláše.

Autor: František Kuba

13.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Symbolem Krnova je modrá a žlutá, kterou známe z praporu i městského znaku. Modrou a žlutou barvu má i přízemní objekt ve Vodní ulici, který je označený nápisem „Veřejné WC“. Slouží svému účelu už od srpna 2011.

Chrpa provozuje modrožluté toalety

Velký zájem, především u chlapců, vzbudila 3D tiskárna ve stánku Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Bruntál.

V Bruntále už posedmé pomáhali s výběrem technických profesí

Od neděle se mohou na horách tvořit sněhové jazyky

Od nedělního poledne se mohou v horských oblastech Česka místy tvořit sněhové jazyky, ojediněle i závěje. Na horách napadne do pondělního večera většinou deset až 25 centimetrů nového sněhu. Na návětří hor může na některých místech napadnout až 40 centimetrů, a to hlavně v Krušných horách a na Šumavě. 

Kamil Trávníček: Chceme školu na úrovni

/ROZHOVOR/ Krnovská Základní umělecká škola (ZUŠ) je škola, jejíž věhlas přesahuje hranice nejen města a okresu, ale i České republiky. A dokonce i Evropy. Dechový orchestr mladých Krnov vyjel loni na festival do Pekingu a zapůsobil tam tak, že letos pozvali organizátoři jiného významného festivalu krnovské hudebníky do Číny znovu.

Nadšenec pátrá po osudech válečných zajatců v Jeseníkách

Šest tisíc zajatců prošlo během druhé světové války Jesenickem. Pozapomenutá historie regionu uchvátila Romana Janase, který odhalil jména už čtrnácti stovek z nich. Připravuje i knihu.

Senioři si mohou zamluvit místo v komunitním bydlení

Od prosince se mohou senioři starší šedesáti let nastěhovat do budovy bývalé mateřské školy ve Václavově u Bruntálu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT