Nad novou vinicí se tyčí malebná silueta pohoří, které tvoří česko-polskou hranici. Překvapivě se nad vinicí tyčí také stožáry s vrtulemi. Připomínají větrné elektrárny, ale v tomto případě nejde o energetiku.

Je to vynález chránící révu na jaře před mrazem, aby nejmodernější polské vinařství Dom Charbielin mohlo dobře fungovat v podhorské oblasti na severu.

Vrtule nad vinicí stáhne teplý vzduch dolů

„Větrníky“ v době rašení a květu chrání vinici v polské obci Charbielin před přízemními mrazíky. „Účelem vrtule je stáhnout teplejší vzduch z horních vrstev a promíchat ho se studeným vzduchem, který se drží dole u země,“ představuje moderní vinařskou metodu agronom a enolog Przemysław Grocholski.

Je jedním ze spolumajitelů nového velkokapacitního vinařství Dom Charbielin, které vzniklo jen pár kilometrů od Zlatých Hor a Jindřichova.

Rozhledna Biskupská kupa prošla generální rekonstrukcí.
VIDEO: Rozhledna Biskupská kupa získala původní název i krásu

Půvabná silueta Biskupské kupy se změnila v logo, které je na vinětách symbolem zdejšího vína. Polští vinaři doufají, že se Biskupská kupa stane také ústředním symbolem enoturistiky, neboli cestovního ruchu, který nabízí zážitky spojené s vínem.

Zve na degustace, přednášky, exkurze a navazují výlety za dalšími atrakcemi a pamětihodnostmi vinařských oblastí. Vizí polských vinařů je nastartovat tímto způsobem turistický ruch v odlehlém česko – polském pohraničí.

Polské víno? Nikdo ho nezná. Zatím…

Už jste slyšeli o polském vínu? Nejspíš ne, protože ještě nedávno se réva v Polsku prakticky nepěstovala. Díky klimatickým změnám, moderním technologiím a odolným odrůdám má polské vinařství obrovský potenciál.

Čeští a polští zemědělci s traktory se setkali na hraničním přechodu Krnov - Glubczyce. Jejich protest nebyl blokádou dopravy, ale demonstrací solidarity a společných zájmů. 22. února 2024
Čestí i polští zemědělci protestovali na hranicích. Dopravu neblokovali

Stále víc polských zemědělců se „rekvalifikuje“ na vinaře. Majitelé půdy, zemědělci a investoři si uvědomili, že vinohrad nabízí daleko vyšší přidanou hodnotu než obilné nebo bramborové pole o stejné výměře.

Dom Charbielin: měníme zemědělství na vinařství

„Měníme zemědělství na vinařství. Není to snadné, není to levné a až čas ukáže, zda nám to přinese ekonomický efekt,“ říká Tomasz Kwinta, další ze spolumajitelů vinařství Dom Charbielin.

Od první výsadby do první sklizně potřebuje vinař asi tři roky. „Náš projekt trvá čtvrtý rok. První sklizeň jsme měli v roce 2022. Vinnou révou jsme osázeli pět hektarů v roce 2020 a dalších 22 hektarů v roce 2021. O naše víno je velký zájem, takže plánujeme další rozšíření vinic. Dnes jsme druhé největší vinařství v Polsku. Chtěli bychom být samozřejmě největší. Nikdo nechce být ten druhý,“ směje se Tomasz Kwinta nad sklenkou skvělého bílého vína z místních vinic.

Češi mají stejné klimatické podmínky

Aktuálně je v Polsku kolem tisíce hektarů vinic. Většinu založili drobní vinaři, takže průměrná polská vinice má 1,5 až 2 hektary. „V polských podmínkách je našich 27 hektarů vinic v Charbielinu opravdu hodně, ale z pohledu evropských zemí s vinařskou tradicí je to malá plocha,“ konstatoval Tomasz Kwinta s tím, že výhledově by v Charbielinu chtěli mít aspoň 40 hektarů vinic.

Charbielin a Zlatohorská vrchovina

Obec Charbielin (německy Ludwigsdorf) je součástí gminy (spádového města) Głuchołazy, které je vzdálené asi čtyři kilometry. Pro Čechy jsou Głuchołazy snadno přístupné, protože přes ně prochází železniční trať Šumperk – Jeseník – Mikulovice - Głuchołazy – Jindřichov – Město Albrechtice – Krnov.

První písemná zmínka o Charbielinu pochází z roku 1263. Leží v Horním Slezsku a má přes 800 obyvatel. Protéká tudy řeka Prudnik. Charbielin je součástí Euroregionu Praděd a vojvodství Opole.

Pohoří, které se na české straně hranice jmenuje Zlatohorská vrchovina, se v Polsku nazývá Gory Opawskie (Opavské hory). Před válkou, když se po obou stranách hranice mluvilo německy, byly v němčině používány oba tyto názvy - Zuckmanteler Bergland (Zlatohorská vrchovina) i Oppagebirge (Opavské hory).

Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází polská obdoba CHKO Góry Opawskie.

Na exkurzi k polským vinařům do Charbielina vyrazil také starosta Jindřichova Martin Korduliak a místostarosta Jan Huplík. Z Jindřichova do Charbielina je to pár kilometrů, takže klimatické podmínky jsou podobné.

Mohlo by know how polských sousedů oživit téma vinařství také na české straně hranice? Jindřichov v okrese Bruntál v roce 2017 oficiálně požádal o zařazení mezi vinařské oblasti. Neúspěšně.

Slezská vinařská oblast? Žádost Jichřichova zamítli

V roce 2017 Jindřichov usiloval o oficiální uznání nové vinařské oblasti. Obec ve spolupráci s místními zemědělci požádala ministerstvo o zapsání nové vinařské podoblasti s názvem Slezská. Dále Jindřichov žádal o zařazení mezi vinařské obce a zaregistrování viniční tratě. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský doporučil žádost Jindřichova zamítnout.

Jindřichov je krásné místo k životu ve všech ročních obdobích.
Jak se žije v Jindřichově? Pojďte se podívat. Nabízí víc, než jen hezký zámek

„Na předmětné lokalitě nebyla dosud evidována žádná sklizeň hroznů a produkce kvalitních vín určených pro spotřebitele. Výsadba révy vinné je velmi sporadická a neucelená. Rovněž nelze historicky doložit pěstování révy vinné v této lokalitě,“ zní oficiální zdůvodnění, proč Jindřichovsko není historická vinařská oblast, přestože se tam vínu daří. Kousek od Jindřichova na Osoblažsku leží osada Víno, která dostala svůj „vinařský“ název už ve středověku, ve 14. století.

Podle historických pramenů se také na polské straně hranice několik století pěstovalo víno. „V uplynulých stoletích tady v pohraničních oblastech bývalo vinohradnictví běžné, ale pak z nějakých důvodů zaniklo. Podle historických pramenů kousek odtud u Ratiboře bývala obrovská vinice s desítkami hektarů,“ ohlédl se do historie Tomasz Kwinta.

Vysoké cé a Zlaté hory

Fanoušci hudby vědí, že zazpívat vysoké cé je majstrštyk, který zvládne jen pár nejlepších světových tenoristů. Polským vinařům nechybí sebevědomí. To nejlepší výběrové víno z Charbielina prodávají v lahvích „Vysoké C“ jako produkt pro náročné zákazníky a znalce.

Standardní charbielinské víno, s jakým se budeme setkávat například v hypermarketech, má označení Zlaté hory, protože dozrálo v pohorské oblasti, kde se po obou stranách hranice těžilo zlato.

Státní podnik DIAMO provádí v prostoru zlatohorských ložisek geologický průzkum, 17. ledna 2023, Zlaté Hory (Jesenicko).
Podzemí na Jesenicku skrývá přes dvě tuny zlata. Podívejte se do štoly

„Na rozdíl od moravské nebo francouzské vinařské tradice musí mít víno v Polsku hodně cukru, aby bylo na trhu oblíbené. Tyto chutě nás naučili v sedmdesátých letech, když se do Polska dovážela spousta sladkého vína ze Sovětského svazu. To jsme se rozhodli změnit. Prostě jsme si řekli, že osvětou naučíme Poláky zase pít a ocenit opravdu dobré víno,“ uzavřel Tomasz Kwinta z nového vinařství Dom Charbielin.

Za obnovením vinohradnictví v tomto regionu stojí rodiny místních zemědělců, kteří v Charbielinu hospodařili už za socialismu jako družstevníci PGR (obdoba českých JZD). Privatizace PGR Charbielin místními družstevníky je čítankový příklad úspěšné transformace socialistického kolektivního zemědělství v Polsku.