Jak bude policie po 1. lednu příštího roku fungovat, je ve hvězdách. Ani v Ostravě neznají přesně objem financí, které bude mít krajské ředitelství pro svůj provoz, ani konečný určený počet policistů k zajišťování bezpečnosti v Moravskoslezském kraji. „V současné době se proto nelze objektivně vyjádřit k fungování policie v Moravskoslezském kraji, tedy také v okrese Bruntál,“ řekl Aleš Viktorin z preventivně informačního oddělení Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje.
Obecně lze však předpokládat, že z finančního hlediska s největší pravděpodobností bude i následující rok pro moravskoslezskou policii podobně těžký, jako ten letošní. „Je velmi pravděpodobné, že i v příštím roce budeme muset velmi pečlivě kontrolovat provozní výdaje a snažit se plnit úkoly Policie ČR v co možná nejoptimálnějším a nejefektivnějším režimu,“ nepotěšil sloužící ženy a muže Aleš Viktorin.
Zároveň při tom podotknul, že stejně jako v roce letošním kladou policisté prioritní důraz na ekonomické zajištění přímého výkonu služby tak, aby byla zajištěna bezpečnost občanů v očekávaném co největším rozsahu, a v co nejvyšší kvalitě.
„Z personálního hlediska lze v následujících několika týdnech očekávat nastavení optimálního počtu a organizační struktury policistů pro Moravskoslezský kraj na základě výsledku činnosti expertních skupin Ministerstva vnitra ČR a Policejního prezidia ČR,“ sdělil Viktorin.
V současné době nemůže krajské ředitelství přijímat do služebního poměru nové policisty. „Případnou lokální personální nedostatečnost vyřešíme interní organizační změnou nebo vhodným přesunem sil a prostředků,“ nastínil řešení Viktorin.
Skutečný celkový počet policistů sloužících v rámci Územního odboru Bruntál:
k datu počet policistů
1. prosince 2009 283
1. prosince 2010 281
1. prosince 2011 261
Zdroj: POLICIE ČR OSTRAVA
Hasiči: utrpí hlavně prostí lidé
Okres – Se začátkem nového roku by se u hasičů nemělo měnit nic, co by se mohlo dotknout ochrany života a majetku obyčejných lidí. Mnohem horší jsou prognózy na léta 2013 a 2014, kdy ochromí činnost hasičů další škrty ve státním rozpočtu.
Rozpočet na rok 2012 by měl být u hasičů v relaci roku 2011. Ani to ale není s ohledem na rostoucí daň z přidané hodnoty a ceny obecně dobrá zpráva. Hasiči by si zasloužili rozpočet vyšší, a to nejen kvůli sobě samým.
„Výhled na roky 2013 a 2014 je v takových intencích, že to by sbor jako celek vypadal úplně jinak a kvalita námi poskytovaných služeb by se změnila zcela zásadním způsobem, pochopitelně v neprospěch obyvatelstva,“ řekl ředitel krajských hasičů Zdeněk Nytra.
Ředitel odmítl tradovanou fámu, že když některý hasič ze sboru odejde, nebude už ho možné nahradit. Nesouhlasil ani s tvrzením, že hasiči nedostanou příplatky za výjezdy, které jim právem dosud patřily. „Tyto informace se nezakládají na pravdě. Na Územním odboru Bruntál již došlo k obsazení míst po příslušnících, kteří odešli,“ konkretizoval ředitel Nytra.
Příplatky za výjezdy podle vyjádření ředitele hasiči nedostávají ani dnes, a ani je zákon o služebním poměru nezná. Pokud hasič vyjede v době služební pohotovosti, například v nočních hodinách, má nárok na ocenění za práci přesčas a toto bylo a je všem hasičům vypláceno průběžně za každý kalendářní měsíc.
Zdaňovat se má podle jiných zvěstí i odchodné. Nemůže se toto všechno podepsat na náladě hasičů při jejich náročné práci? Opatření na zdanění odchodného přímo nesouvisí se služebním poměrem, ale se zákonem o dani z příjmů. Výsluhový příspěvek již dnes zdaňován je, o odchodném se skutečně uvažuje.
„Náladu hasičů to pochopitelně ovlivnit může, hlavně to však ovlivnilo řadu příslušníků při jejich rozhodování, zda od sboru odejít či nikoli,“ upozornil Nytra.
Záchranářů by ubýt nemělo
Region – Nereálná je myšlenka, že by se mělo kvůli úsporným opatřením propouštět od začátku nového roku u záchranářů. Zasahují rok od roku u stále většího počtu případů, proto nepřipadá žádné snižování stavů v úvahu.
Snižování počtu zaměstnanců není podle vyjádření krajského mluvčího Lukáše Humpla na programu dne. Při celkovém nárůstu počtu událostí v rámci činnosti Zdravotnické záchranné služby (ZZS) a vytížení posádek to ani není představitelné. „Okres Bruntál je navíc specifickým regionem vzhledem k větší ploše s nižší hustotou osídlení a frekventovanými horami,“ podotknul k situaci v regionu Lukáš Humpl.
Co se týká objemu finančních prostředků potřebných pro fungování všech záchranářů v kraji, náklady se pohybují v řádu několika stovek milionů ročně. Pokud jde o příští rok, ze strany kraje se nehovoří o snižování objemu finančních prostředků. „Konkrétní výše částky však aktuálně ještě k dispozici není,“ sdělil Humpl.
Z pohledu ZZS nastal v letošním roce problém s financemi v souvislosti s navýšením platů lékařů. Zdravotnická zařízení dostala od pojišťoven navýšeny platby, ZZS však nikoliv. Jedná se tedy o neplánované mzdové náklady, které záchranářům způsobily nejednu vrásku na čele.
„Situace zdravotnických zařízení v bruntálském regionu netěší ani záchranáře, protože vzhledem k omezení nebo zrušení některých oddělení to s sebou přináší nutnost delšího transportu našich pacientů,“ doplnil mluvčí.
V bruntálském územním odboru pracuje na stanovištích Bruntál, Krnov, Vrbno pod Pradědem, Krnov a Město Albrechtice pět desítek řidičů. K nim je nutno zdravotníky, kterým se říká střední zdravotničtí pracovníci a kmenové lékaře. Další lékaři pracují pro záchranku externě.
Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje financuje Moravskoslezský kraj, je krajskou organizací. Součástí Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje je Letecká záchranná služba v Ostravě.
Policista nikoho netloukl
Bruntál, Rýmařov– Pracovat jako hasič, zdravotnický záchranář či policista není žádný med. Tihle lidé se dostávají často do situací, kdy nasazují život pro druhé.
A někdy se dostanou do situací, kdy jim hrozí riziko od druhých lidí. Není výjimkou, že třeba zdravotníci jsou při zásahu napadeni opilci. Jeden rýmařovský policista by mohl vyprávět, jaké problémy může tohle povolání přinést. Po dvaceti letech služby v uniformě se dočkal křivého obvinění a rok žil v obavách, jak spor dopadne.
Těžké chvíle policistovi Petru Kubisovi připravil rýmařovský obyvatel Ladislav P. Podpraporčíka nařkl, že ho vloni v prosinci surově napadl a zranil. Soud minulý týden vyhodnotil veškeré důkazy, a obžalovaného zprostil žaloby.
Vše se seběhlo loni 17. prosince před půlnocí na Sokolovské ulici v Rýmařově, kde policisté vyšetřovali krádež. Přimotal se k nim silně opilý Ladislav P., a začal jim sprostě nadávat. Přesto, že ho nikdo ze zlodějny nepodezíral, začal se rozčilovat, že on nic neukradl, a aby mu dali pokoj. „Křičel č…i, kurvy, co chcete. Pochopil jsem, že mu prostě vadíme jen proto, že jsme policisté,“ řekl Petr Kubis, který vrávorajícímu Ladislavovi P. doporučil, aby se sebral a odešel domů.
„Už měl vratký krok, mluvil z cesty, motal se mu jazyk,“ popisoval policista a pokračoval: „No a najednou padl na zadek, svalil se dozadu, asi mu podjely nohy.“ Petr Kubis poté přiklekl, aby se přesvědčil, že Ladislavovi P. nic není, ten se sice sám posbíral ze země, ale upadl ještě jednou. Nebyl zraněný, a tak hlídka odjela. Než dojela na služebnu, Ladislav P. si na policejní lince postěžoval, že ho jeden ze strážců zákona zbil.
Podle svého tvrzení měl dostat Ladislav P. pěstí do břicha, a pak ještě tři rány do hlavy. „Poslal jsem je do prdele,“ přiznal Ladislav P. Tvrdil, že policistu vyprovokoval, ten to neunesl a proto ho zmlátil. To vyloučil znalecký posudek neurologa Víta Sedláčka z Ostravy, který konstatoval, že příčinou zranění byl spíše pád v silné opilosti. Krátce po pádu měl v dechu muž 3,49 promile alkoholu. „Kdyby šlo o tři údery pěstí, měl by na čele tři rány,“ připomněl znalec.
Ladislav P. je známým rýmařovským buřičem, který se vrátil z vězení naposledy před deseti lety. Za mřížemi seděl za ublížení na zdraví. Ani pověst v místě bydliště nemá dobrou, kvůli sporům se sousedy v domě opakovaně zasahovali policisté. Zřejmě tam je možné hledat důvod pro jeho nenávist k uniformovaným složkám. „Obžalovaný Petr Kubis se zprošťuje žaloby, skutek se nestal,“ uzavřela jednání bruntálská soudkyně Jana Janečková. Policista rozsudek přijal, ostravský státní zástupce Alois Dlouhý si ponechal lhůtu na odvolání proti rozsudku.
