Činnost Podnikatelského informačního centra v Bruntále byla častým tématem přetřásaným na zasedáních městského zastupitelstva i rady města. Zástupce občanského sdružení Vlastenecký poutník, které projekt realizovalo, Petr Andrle byl chválen i ostře kritizován. Ke 31. srpnu 2008 vyprší smlouva mezi městem a sdružením. Po téměř pěti letech provozu Podnikatelského informačního centra je proto pravá chvíle pro bilancování.

Jak se díváte na těch uplynulých pět let, kdy sdružení Vlastenecký poutník Podnikatelské informační centrum provozovalo?

U všech věcí, které nejsou vyzkoušené, nemají dané nebo direktivně nařízené schéma, jsou vždycky problémy. Je to věc názoru. Já jsem tady nastoupil k realizaci projektu, který byl dán jenom názvem a byl napsán v několika větách a jinak blíž nebyl specifikován. Kdyby byl na mé místo nastoupil někdo jiný, dělal by to jinak, možná lépe, možná hůře. Ale v tom případě to byl takový určitý experiment a mně nepřísluší, abych ho hodnotil.

Co bylo tedy náplní Podnikatelského informačního centra?

Do vínku tento projekt dostal název Podnikatelské informační centrum Bruntálska. Takže to není centrum na rozvoj Bruntálu nýbrž Bruntálska. Do své činnosti tedy mělo zahrnovat i okolní obce, které patří z právního hlediska pod Bruntál.

Za druhé je tam to slovo informační. To znamená, že úkolem tohoto zařízení bylo především informovat. Informovat dovnitř, informovat i podnikatele, informovat neziskové organizace, občany i obce. To byl základní motiv tohoto projektu. Ale na druhé straně informovat také veřejnost vně, aby věděla, že tady existujeme a o co se snažíme. Nebylo úkolem tohoto projektu, aby zpracovával nějaké projekty nebo něco takového. Mnozí lidé si to častokrát pletli.

Zkuste uvést některé počiny.

Myslím, že po té stránce informační se tady udělal poměrně slušný kus práce. Jednak potřeba být v každodenním styku s mnoha lidmi dala před čtyřmi lety možnost vzniknout internetovému denníku Bruntálský kurýr. Málokdo si uvědomuje, že těch dvě stě čísel za rok, znamená čtyři roky vstávání brzy ráno a denně pět, šest hodin práce.

Podařily se nám i jiné věci, vydali jsme například řadu publikací. Myslím, že jsme udělali docela dobrý film „Bruntál v krajině Nízkého Jeseníku“. Do dneška je to žádaný artikl a ví se o nás. Po této stránce si myslím, že nebyla ani tak špatná Bruntálská burza filantropie, o které nakonec vyšla i publikace. Po té stránce informační se udělalo to, co bylo možné. Dostali jsme Bruntál do podvědomí lidí.

Centrum se několikrát stalo cílem kritiky a dokonce i fyzických útoků. Jak na to reagujete?

Že někteří kritizovali, na to mají nesporné právo, protože žijeme ve svobodné společnosti a každá dobře míněná kritika je potřebná. Nerad bych se pouštěl do toho, kolikrát jsem měl sirky v zámku a u auta propíchnuté pneumatiky. Nakonec tu žulovou kostku, která tady prolítla oknem, mám stále ještě na stole. To jsou asi takové potíže růstu.

Kdo provoz centra financoval?

Je to přesně tak, jak bylo smluvně dohodnuto v tom lednu 2004. Město nevyžadovalo nájem, platilo věci nezbytné k provozu, to znamená teplo, elektřinu, jednu pevnou telefonní linku a vodu, to je vše. My jsme to tady komplet zařídili, doplňovali v průběhu toho procesu, kupovali nové věci, všechnu režii jsme si hradili sami, nakonec jsme si i internet, který původně hradilo město, platili ze svých prostředků.

Počínaje připínáčkem, konče barevnou kopírkou nebo počítačem, vše jsme si museli obstarávat sami. Myslím, že v tomto směru město na tom rozhodně neprodělalo. I když někdo předloží částku za těch pět let, kolik stálo topení, světlo a voda, tak ta částka bude pravděpodobně vysoká, ale to bychom mohli takto argumentovat, co se týče úřadu celého a říkat lidem, co nás stojí. Prostě to jsou takové demagogické věci. Slib, který jsme dali tou smlouvou, jsme splnili.

V srpnu v Podnikatelském informačním centru končíte. Co vás čeká dál? Jaké máte plány?

V plánu mám jen to, že budeme dál pokračovat v našich aktivitách. Některé pochopitelně omezíme, některé rozšíříme. Já osobně bych se chtěl daleko víc věnovat vydávání publikací. Dále mám takový projekt, který by měl pomoci především malým obcím tady v naší oblasti Nízkého Jeseníku.

Pokud jde o jejich vztah k evropským dotacím, grantovým programům, chtěl bych vytvářet netradiční metody a formy k tomu, jak se i malé obce mohou dostat nejen k penězům, ale oživit trošičku jejich život. Protože obce mají tu nevýhodu, že jejich starostové či starostky jsou jen tak, tak uvolněni a na další práci nemají víc času.

Malé obce od dvou set do těch tří, čtyř tisíc obyvatel, tedy obce i města, nejsou ve středu pozornosti a nikoho nezajímá, že je jim třeba nějakým způsobem pomáhat. To je velice důležité.

Zůstanete tedy na Bruntálsku?

Z Bruntálska rozhodně neutíkám, mám zde rozdělaných několik projektů. Jedním z nich je i vznik družstva, které se chce zabývat znovuobnovením tradice výroby bruntálského piva. Jmenuje se Návrat k pramenům. Členy tohoto družstva jsou někteří mí kolegové a dobří přátelé a ty bych určitě neopustil.

Zuzana Pršalová