Každý, kdo byl zvědavý na měsíční podívanou, s napětím očekával, jaké podmínky nachystá počasí pozorovatelům v našem regionu. Noční nebe bylo temně modré a bez mraků.

Podle astronomů se průměr měsíčního kotouče při superúplňku jeví zhruba o 15 procent větší než obvykle, a současně se zhruba o třetinu zvýší jeho jas, což dává noční krajině i městům dramatickou atmosféru.

Jedním z těch, kdo si nenechali úplněk ujít, byl zátorský fotograf Jaroslav Matuška.

„Šel jsem se prospat, abych kolem jedné v noci mohl zkontrolovat oblohu, zda má smysl vytahovat fotoaparát. Pro fotografy u nás tentokrát nebyly ideální podmínky. Oblačnosti sice moc nebylo, ale teplý vzduch se vlnil, takže obraz Měsíce se jakoby mihotal," popsal své noční fotografování Matuška, který z okna svého domu v Zátoře mířil na Měsíc teleobjektiv třístovku.

„Obraz Měsíce z fotoaparátu jsem sledoval na tabletu, abych si ho mohl pořádně zvětšit a přesně doostřit. Na měsíčním kotouči jsou sice vidět krátery a různé detaily, ale celkově výsledek odpovídá podmínkám, které tentokrát byly dost špatné," komentoval své fotografické noční úlovky z neděle na pondělí Matuška.

Měsíční krátery navzdory špatným podmínkám zachytil ze svého okna zátorský fotograf Jaroslav Matuška.

Měsíční krátery navzdory špatným podmínkám zachytil ze svého okna zátorský fotograf Jaroslav Matuška. foto: Jaroslav Matuška

Hned nedočkavě na internetu hledal, jak se v noci vedlo kolegům fotografům, kteří superúplněk pozorovali v jiných částech Evropy i v jiných světadílech.

„Některé publikované fotky jsou dokonalé až moc. Neumím si představit, jak lze současně zaostřit Měsíc na obloze a v popředí nějakou dominantu na Zemi. Podle mě jde v takových případech nejčastěji o složení dvou snímků dohromady pomocí počítačového programu. Dnes už jsou dodatečné úpravy fotografií běžný postup," uzavřel Matuška, který se fotografii věnuje čtyřicet let.

Začínal jako většina českých fotografů s legendární dvouokou zrcadlovkou Flexaret, ale dobře si rozumí i s moderní digitální technikou. Podílí se například na tvorbě zátorského zpravodaje a obecního webu. Je také autorem kalendáře pro občany Zátoru.

Superúplněk neboli prigeumMěsíc kolem Země neobíhá po kruhové, ale po eliptické dráze, proto jeho vzdálenost kolísá v rozmezí 50 tisíc kilometrů. Když je Zemi nejblíž, nastává pozoruhodný úkaz: prigeum. Fascinující úplněk můžeme pozorovat, když je Měsíc v nejbližším bodě své oběžné dráhy a je od nás vzdálený 357 tisíc kilometrů.

Naopak nejdál byl letos 28. července 406 tisíc kilometrů. Měsíční kotouč se v neděli vyhoupl nad obzor před 20. hodinou a byl pozorovatelný až do rána. Ještě větší superúplněk nastane 28. září 2015.