Ministerstvo práce a sociálních věcí, které již návrhu olomouckého úřadu práce vyhovělo, ale míní, že využití moravskoberounské pobočky je v porovnání s jinými málo efektivní. „Ekonomika je jedna věc, i když pro úřad práce jistě důležitá, lidský přístup druhá, a ten by měl převážit,“ reagovala tajemnice radnice v Moravském Berouně Barbora Novotná. „Navíc současná doba, kdy hrozí dopady celosvětové krize na podniky v regionu, je pro rušení takové služby nejméně vhodná,“ doplnila.

Podle úředníků se lidem zkomplikuje život a zvýší životní náklady, protože budou muset cestovat na pobočku úřadu práce ve dvacet kilometrů vzdáleném Šternberku. „Doposud měli obyvatelé vše na jednom místě, ve dvou sousedících kancelářích, Jak dávky sociální podpory a pomoc nezaměstnaným, tak dávky pomoci v hmotné nouzi. To se od dubna změní,“ uvedla Novotná s tím, že mnozí obyvatelé vnímají rušení pobočky nelibě i z toho pohledu, že před lety chtěli z Moravskoslezského kraje pod Olomoucký. „A teď na to možná doplatili. Otázkou samozřejmě je, zda by pobočka byla v případě fungování pod Bruntálem zachována,“ doplnila Novotná.

Podle ředitele Úřadu práce v Olomouci Romana Chlopčíka však není pracoviště v Moravském Berouně v porovnání s jinými tak efektivní. „Počet klientů na pracovníky je nižší než máme jinde,“ uvedl s tím, že pokud by Moravský Beroun historicky spadal pod Olomouc, pobočka by tam nevznikla. „Lidé by jezdili do Šternberka, kam spádovost je – lidé tam jezdí k lékaři na další úřady,“ uvedl.

Na nezaměstnanost zrušení pobočky podle něj žádný vliv mít nebude. „Místa pravděpodobně stejně nevzniknou v Moravském Berouně, ale zprostředkujeme je jinde – v Olomouci nebo například Litovli,“ uvedl.

O kontaktní místo úřadu práce se dvěma pracovníky bojovali místní už před rokem a půl, kdy poprvé bylo navrženo jeho zrušení ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem (ODS). Tehdy z jeho odůvodnění vyplynulo, že ekonomická úspora nemůže přesáhnout sociální rozměr, který toto kontaktní místo má. „Důvodem pro zrušení kontaktního místa je nízká efektivita jeho využití v porovnání s jinými pracovišti. V úvahu přicházely i další okolnosti,“ vysvětlil aktuální postoj mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.

Podle ministerstva se v samotném městě vyskytují pouze dva zaměstnavatelé a obyvatelé dojíždí za prací převážně do Šternberka. „Rovněž tak významnou část státní správy vykonává pro Moravský Beroun pověřený úřad ve Šternberku, jako i finanční úřad. Nemocnice i nákupní centra jsou rovněž soustředěna do tohoto města,“ doplnil Sezemský. Dodal, že lidé budou moci využívat informační střediska na radnici, kde se mohou elektronicky připojit na Integrovaný portál ministerstva a podívat se na volná místa či si poslat životopis vybranému zaměstnavateli. „Je tam možné i elektronické vyplňování žádostí a formulářů potřebných pro spolupráci s úřadem práce. Obyvatelé mají tedy možnost na dálku vyřídit záležitosti, které nevyžadují fyzickou přítomnost na úřadě,“ navrhoval Sezemský.

Tajemnice radnice Novotná však poukazuje na to, že řada z nezaměstnaných z Moravskoberounska nemá doma připojení k internetu. „S prací s internetem, elektronickým podpisem se seznamují postupně. Chápeme, že takový je trend veřejné správy, každopádně lidé tady přicházejí o zásadní službu, navíc v nejméně vhodnou dobu,“ dodala tajemnice.

Starosta Moravského Berouna Tomáš Feranec uvedl, že vedení města pravděpodobně napíše ministrovi dopis, aby rušení místa ještě zvážil. „Popíšeme situaci tady, především s ohledem na dopravní obslužnost. Rovněž doba, kdy je ekonomická krize, může zaměstnanost v našem regionu poznamenat,“ reagoval starosta města.