„S využitím plazmového reaktoru bude ročně zplyňováno více odpadu, než kolik za rok vyprodukuje celý Moravskoslezský kraj,“ tvrdí na svém webu město Bruntál. Podle vedení Bruntálu je v Horním Benešově vyprojektováno zařízení s kapacitou 360 tisíc tun odpadu za rok, zatímco celý Moravskoslezský kraj ročně vyprodukuje necelých 300 tisíc tun směsného komunálního odpadu SKO. Podobnými čísly argumentuje také ekologická organizace Arnika. „Odpad by se tedy musel vozit i z jiných krajů,“ varuje Arnika před tímto projektem.

Projekt likvidace odpadů v Horním Benešově připravuje firma Smolo. Její mluvčí Ivana Kubacká uvedla na pravou míru, že kraj sice vyprodukuje ročně 300 tisíc tun SKO, ale to je pouze jeden z mnoha typů odpadů, které lze recyklovat plazmou. Celkem kraj vyprodukuje na čtyři miliony tun odpadů, tedy podstatně víc, než je plánovaná kapacita plazmového zařízení v Horním Benešově.

„Plazmové zařízení by mělo výhledově zpracovávat maximálně deset procent odpadů vyprodukovaných v Moravskoslezském kraji. Nebudou se zde podle nastavených podmínek svážet ani zpracovávat odpady vyprodukované mimo region a ani ze zahraničí. Provoz na silnici I/11 se v úseku před Horním Benešovem navýší oproti stávajícímu stavu maximálně o 20 procent, a to pouze v případě plného využití kapacity zařízení. V Horním Benešově počítáme s využitím plánovaného obchvatu města, který umožní odklonit těžkou dopravu,“ ujistila Ivana Kubacká s tím, že firma Smolo je připravena pomoct s financováním obchvatu.

Také užívání termínu „spalovna“ je v tomto případě zavádějící. Vysokoteplotní plazmové zplyňování totiž odpady nespaluje, ale přeměňuje je na materiály a látky využitelné v energetice, chemickém průmyslu a stavebnictví. „Plazmová recyklace odpadů je někdy nesprávně označována pojmem spalovna, ačkoliv jde o zcela jiné zařízení. V této technologii nedochází ke spalování odpadu, což je zásadní rozdíl oproti klasickým spalovnám. Plazma je budoucností pro odpadové hospodářství. Vybraly si ji země, které jsou známy svým obdivuhodným a nekompromisním přístupem k ochraně životního prostředí, jako je Japonsko nebo Norsko,“ doplnila Ivana Kubacká. Hejtman Ivo Vondrák vítá snahu využít v odpadovém hospodářství nové technologie, ale současně varoval, že nemáme dostatek referencí jaké problémy obnáší provoz velkokapacitních plazmových zařízení.