Na úvod jedna dobrá zpráva: průměrná mzda na severu Moravy vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,7 procenta na 19 771 korun. Lidé na severu Moravy a ve Slezsku si tak polepšili proti loňsku téměř o 1400 korun.

Ekonomice se daří, udržuje si solidní tempo růstu, firmám rostou zisky, navíc zaměstnavatelům i v našem kraji začínají chybět pracovníci, takže ty, co už má, musí držet slušnou mzdou. V Moravskoslezském kraji tak jsou nyní čtvrté nejvyšší platy v České republice. Vyšší mzdy mají jen v Praze, Středočeském a Plzeňském kraji, od nějž nás však dělí jen pár desetikorun. Rozdíl v platech mezi severní Moravou a hlavním městem sice činí 6750 korun, na celostátní průměr však chybí Moravskoslezskému kraji jen asi 1700 korun.

Již tradičně jsou vedle manažerů dobře placeni počítačová odborníci, finančníci a bankéři, právníci, projektanti a v poslední době si výrazně polepšili i zaměstnanci firem podnikajících v nemovitostech, kde vzrostly mzdy téměř o pětinu.

Dvě třetiny lidí na průměr nedosáhnou

A teď ta horší zpráva: více než dvě třetiny obyvatel kraje se mohou nad čísly ze statistiky pouze trpce pousmát. Odborníci odhadují, že už nyní pobírá mzdu hluboko pod průměrem více než 60 procent práceschopného obyvatelstva. Jejich mzdy průměru ani zdaleka nedosahují. Přibývá lidí, kteří s platem tak tak vyjdou, ovšem na druhé straně existuje skupina zaměstnanců, pro něž není problém ušetřit na dům i zahraniční auto za pár let.

Co se týká platových rozdílů, vyvinul se u nás kapitalismus jako řemen. Rozdíl mezi platem klasického dělníka v montérkách a jeho šéfa v padnoucím obleku může být i desítky tisíc korun. Na opačném konci tabulky průměrných mezd jsou zaměstnanci oboru ubytování a stravování, textilního průmyslu a rybářství. Přesto, že řada rodin hořekuje nad tím, že žije od výplaty k výplatě, podle statistiků se průměrná hrubá mzda v České republice zvyšuje o několik set korun ročně.

Platy však v různých profesích ani zdaleka nerostou stejným tempem. Zatímco plat prodavačky se pohybuje těsně nad minimální mzdou a za posledních deset let se zvýšil sotva na dvojnásobek, soudci, ředitelé firem a také piloti patří k profesím, které zaznamenaly až desetinásobný růst mezd.

Hutním firmám se daří

Platy v kraji táhnou vzhůru velké strojírenské, hutní a těžební společnosti. Průměrná letošní mzda v ArcelorMittalu Ostrava, který nyní zaměstnává 7450 lidí, je 26 600 korun. Průměrné výdělky zaměstnanců strojírenské skupiny Vítkovice se za tři čtvrtě roku pohybují okolo 22 500 korun. Největší domácí černouhelná společnost OKD zaměstnává na 16 tisíc lidí. Podle předběžných údajů by se letošní průměrný výdělek mohl pohybovat v rozmezí od 27 500 do 28 tisíc korun. Právě v hutnictví a hornictví jsou výdělky vysoce nad krajským průměrem, avšak počet zaměstnanců v těchto odvětvích se stále snižuje.

Průměrná mzda v kopřivnické Tatře se loni blížila částce 21 tisíc korun, letos by měla vzrůst o více než čtyři procenta. V Třineckých železárnách loni výdělek přesáhl 24 tisíc, ve firmě Energetika Vítkovice ze skupiny ČEZ letos poprvé překročí 25 tisíc korun. V textilním průmyslu se naopak mzdy stále pohybují jen kolem dvanácti až třinácti tisíc korun měsíčně. Mezi špatně placené patří také zaměstnanci pohostinství.

„Číšníci byli velmi málo odměňováni už za socialismu, protože se razila politika, že si stejně přijdou na své na tuzérech. To přetrvalo dodnes,“ tvrdí předseda společenstva Unihost Zdeněk Kopka. Přestože v posledních dvou letech již Český statistický úřad průměrné mzdy v jednotlivých okresech nesleduje, nejvyšší mzdy jsou stále v Ostravě. Na opačném konci tabulky stojí již tradičně zemědělské Bruntálsko, kde mnoho nových firem ani zahraničních investorů nepřibývá. Rozdíl v průměrných mzdách v těchto dvou okresech dosahuje až šesti tisíc korun.

Inflace roste, odbory vyrazily do boje

Mzdy sice letos rostou nejrychleji za posledních šest let, tučná léta ale nejspíš pomalu končí – od ledna příštího roku totiž začne mnohem agresivněji než letos „očesávat“ výplatní pásky inflace. Radost z vyšších mezd tak kalí připravované drastické zvýšení cen potravin, benzinu, cigaret, nájemného, tepla, elektřiny, plynu a spousty dalších položek.

Mzdy porostou i v příštím roce. Ne však už tak rychle jako letos. Odboráři proto nasazují všechny zbraně a snaží se vyjednat co nejlepší podmínky. Například odbory OKD požadují až dvanáctiprocentní nárůst mezd, vedení firmy je však ochotno přistoupit maximálně na sedm procent. Skokové zvýšení by totiž podle mluvčí Věry Breiové mohlo ohrozit stabilitu a rozvoj společnosti. Hornické odbory za zvýšení mezd zvažují i možnost stávky. Rovněž vedení ArcelorMittalu přistoupí jen na zvýšení mezd o inflaci.