Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) sleduje pramen Pod Gajerem u Petrovic rovných padesát let.

V sobotu se u tohoto pramene sešli občané Petrovic a okolí, aby společně zavzpomínali na zesnulého starostu Luboše Kmínka, který v roce 2014 poprvé představil projekt Prameny Osoblahy.

„Bohužel se obci na tento projekt nepodařilo získat dotaci, takže byla odložena myšlenka zřídit u pramene Pod Gajerem odpočinkové místo s infotabulí, stolem, lavičkami, venkovním krbem a sportovištěm pro děti. Měla na něj navazovat stezka směrem na Heřmanovice, která představí turistům protipovodňovou stěnu a nasměruje je k samotnému prameni Osoblahy k Vojtově prameni. U pramenů měla být další posezení, přístřešky a infotabule. Kvůli kůrovcové kalamitě a těžbě nebylo možné v projektu pokračovat,“ rekapitulovala starostka Petrovic Ilona Biličková. Na žádost dcery zesnulého starosty Veroniky Kmínkové zastupitelstvo schválilo aspoň infotabuli. Ta vznikla ve spolupráci s ČHMÚ.

Obec Petrovice uspořádala slavnost u pramene Pod Gajerem, který odborníci monitorují už padesát let. Upozorňuje na něj nová infotabule.

Na vytvoření infotabule spolupracoval s obcí Jan Unucka z ČHMÚ. Na sobotní slavnosti u pramene Pod Gajerem prozradil návštěvníkům, že trvalo asi 12 tisíc let, než geologické prosesy zformovaly toto místo se suťovým premenem do dnešní podoby. Je přesvědčen stejně jako zastupitelé Petrovic, že prameniště Osoblahy a Petrovického potoka určitě zasluhuje větší pozornost.

„Nejlepší by bylo několik odpočinkových míst se vzdělávacím programem, který by lidem přiblížil problematiku pramenišť a jejich monitorování,“ uvedl Unucka s tím, že Pod Gajerem je pouze jedním z 398 pramenů, jejichž monitoring zajišťuje právě ČHMÚ.

Podle Unucky jsou kolem Petrovic ideální místa, kde lze veřejnosti také názorně vysvětlit vztah mezi vodou, lesem a aktuální kůrovcovou kalamitou.

Geologická mapa na infotabuli výletníkům ukáže, jak v těchto místech Hrubý Jeseník přechází do okrajových partií Nízkého Jeseníku a postupně až do Slezské nížiny. „Přeměněné horniny, jaké znáte třeba z oblasti Pradědu, v těchto místech přechází do sedimentárních hornin, ať už jsou to usazeniny na bývalém dně moře nebo říční naplaveniny,“ představil Unucka kontext pramenů Osoblahy.

Obyvatelé Petrovic se pak šli zahřát k ohništi, kde si opékali špekáčky i trdelníky Aleny Křištofové. Ta přijela z Města Albrechtic představit své originální recepty, třeba na levandulovou limonádu.

Sobota 30. června byla současně posledním dnem, kdy Petrovice dodávaly vodu do sousedního Janova, který má dvojnásobnou velikost. Janov si vybudoval vlastní vodní zdroj, takže Petrovice přišly o dvě třetiny odběratelů. Příjmy za vodu se Petrovicím sníží, ale náklady zůstávají téměř stejné.

„Bohužel budeme muset občanům Petrovic zdražit vodu. Nejvíc mě mrzí, že na počátku všeho bylo nedorozumění. Při velkém suchu 2015 dovážely cisterny vodu krávám na pastvu, ale rozšířila se fáma, že cisterny jezdí s vodou do vodojemu, protože náš zdroj prý vysychá. Vody u nás při tom vždy bylo a stále je dost, ale Janov už rozjel projekt vlastního zdroje,“ komentovala situaci starostka Petrovic Ilona Biličková.