Petiční výbor se sešel na krnovské radnici se starostkou Alenou Krušinovou, aby jí předal podpisové archy se jmény 161 signatářů. Při této příležitosti odpůrci západního obchvatu vysvětlili starostce své argumenty a současně s ní projednali, jaké jsou jejich šance zabránit realizaci sporné dopravní stavby.
„Byli jsme paní starostkou ujištěni, že výstavba západního obchvatu v nejbližším desetiletí nehrozí. Starostka Alena Krušinová nám přislíbila, že zjistí aktuální informace a stanoviska od všech dotčených orgánů. Na základě toho pak náš petiční výbor dostane oficiální odpověď,“ uvedla za petiční výbor Kateřina Skalíková, která sama bydlí na Ježníku.
Petiční archy byly krnovské veřejnosti k dispozici na Ježníku v restauraci Ježňura. Signatáři chtějí Ježník chránit před vlivy dopravy, protože byl pro Krnov v posledních stech letech především místem klidu a zónou pro bydlení a rekreaci. V poslední době se na Ježník stěhují noví obyvatelé, kteří zde hledají kromě klidu také bezprostřední kontakt s přírodou. Ježník si oblíbili také turisté, houbaři, pejskaři, cyklisté i běžkaři.
„Dík patří všem, kteří se do petiční akce zapojili, a všem, kteří vyjádřili svůj názor. Překvapilo nás, že mezi signatáři nejsou jen obyvatelé Ježníku, ale i jiných částí Krnova a okolních obcí. Petici proti výstavbě obchvatu podpořili dokonce i lidé ze vzdálenějších měst, například z Opavy, Malých Hoštic, Dolního Benešova, Štítiny, Otic, Kadaně, Klášterce nad Ohří, Bohuslavic, Havířova, Brna, Jeseníku nebo z Velké Polomi,“ dodala Kateřina Skalíková.
Západní obchvat, jak jej navrhl Dopravoprojekt, má propojit bruntálskou a albrechtickou výpadovku mimo město, aby se odlehčilo Kostelci a především ulici Partyzánů od tranzitní dopravy.
Signatáři petice jsou přesvědčeni, že u tohoto záměru negativa výrazně převyšují nad pozitivy. „Dojde k narušení přírodní harmonie, cíleně budované minimálně 100 let. Cena za obchvat města v těchto místech je bohužel příliš vysoká: devastace lesa, ježnické aleje, likvidace zemědělské půdy. Takový zásah by měl katastrofální dopad nejen na stávající bohatou faunu a floru a její rovnováhu, ale rozhodně také na všechny obyvatele a návštěvníky lokality,“ píše se v petici.
„Protože nám není osud Ježníku lhostejný a chceme zachovat jeho přírodní bohatství, protestujeme touto formou proti výstavbě západního obchvatu města Krnova. Žádáme proto vedení města o přehodnocení plánovaného záměru a přísného posouzení dopadů i hrozeb v případě realizace stavby,“ shrnuje petice hlavní argumenty a požadavky odpůrců obchvatu.
Ježník má svá specifika, ktera obchvat pohřbí
Nejstarší zmínka o Ježníku pochází z roku 1334. Tehdy byl Ježník zpustošená vylidněná ves, kterou koupil Řád německých rytířů, aby se pokusil ji znovu dosídlit. V 16. století Ježník od rytířů získalo město Krnov. Za třicetileté války byla tato ves znovu zpustošena a znovu zanikla. Teprve na přelomu 17. a 18. století přišli na Ježník noví osadníci. Tuto lokalitu se sice podařilo trvale osídlit až na třetí pokus, ale stálo to za to. Osídlení Ježníku se vydařilo nad očekávání. Málokde najdeme civilizaci a přírodu v takové harmonii jako právě zde. Samozřejmě když si odmyslíme pár nešťastných epizod, jakými byla základna okupačních sovětských vojsk, závod na zpracování hliníku nebo současná živelná zástavba bez odpovídající kanalizace. Turistické průvodce pod heslem Ježník připomínají hlavně venkovský dům rodiny Larischů z roku 1935 postavený podle projektu nejslavnějšího krnovského rodáka architekta Leopolda Bauera. Bauerova dřevěná budova geniálně zasazená na nepravidelné parcele i okolní citlivá předválečná zástavba jsou důkazem, jak si Ježník zamilovala krnovská smetánka už dávno. Průvodce dále upozorňují na kaskádu jezírek, síť odpočívadel i na dřevěnou rozhlednu, která se tyčí nad Ježníkem. Ježník proslul čistým vzduchem, který si pochvalovali pacienti z plicního sanatoria, turisté, lyžaři a cyklisté. Můžeme za něj děkovat okolním lesům i tomu, že na Ježník vede jediná slepá ulice zakončená točnou, což jej spolehlivě chrání před tranzitní dopravou. Z Ježníku se dá dojít až na Praděd nebo do Šumperka, aniž by při tom člověk musel vytáhnout paty z přírody. Proč někomu vadí, když si kousek z tak obrovského lesa odkrojí obchvat? Nic netrvá věčně, a dříve nebo později se nevyhneme tomu, aby Ježník protnula další komunikace. Já osobně doufám, že to bude co nejpozději. Ať už to bude sebedůležitější obchvat či silnice, navždy pohřbí genia loci, který dělá Ježník Ježníkem.
