Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka několik let usiluje o to, aby zde opět vyrostla kaple a horská chata v podobném rozsahu, jaký známe z historických pohlednic. Kdysi Vřesová studánka patřila k neznámějším turistickým cílům i poutním místům v Jeseníkách.

Navržené stavby by se měly držet původních půdorysů a měl by na ně být použitý stejný materiál, tedy dřevo, kámen a skleněné prvky.

Na kapli by se měly vrátit původní zvon a kříž, které se dochovaly. Spolek počítá s tím, že by šlo o projekt neziskový, ale soběstačný, který se obejde bez dotací.

Má veřejnost zájem o obnovu?

Autoři projektu se formou petice snaží zjistit, zda jejich snaha o obnovu kapličky a chaty na Vřesové studánce najde dostatečnou veřejnou podporu. Zároveň členové spolku přivítají dobrovolníky, kteří jim pomohou s šířením petičních archů.

„Nově vzniklá aktivita směřuje k obnovení tradičního prostředí poutního místa, které Jeseníky po staletí utvářelo a v srdcích lidí nikdy nepřestalo a nepřestane existovat," stojí mimo jiné v dokumentu.

Vizualizace navrhované podoby poutního místa na Vřesové studánce.

Ohlasy i podpisy rychle přibývají

„Petici jsme zveřejnili na konci června a podpisy nám poměrně rychle přibývají. Dáme jí také k dispozici na další různé internetové stránky, kromě webu našeho spolku ji zveřejní také některá města a obce," uvedla mluvčí petičního výboru Milena Kratochvílová.

Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka pro své plány již našel pochopení u řady institucí.

„Podpisová akce je určená k tomu, abychom získali představu, jakou veřejnou podporu projekt má. Veřejný zájem může sloužit k tomu, aby vyvážil některé argumenty třeba v oblasti ochrany přírody," sdělil předseda spolku Pavel Holubář.

Problémem jsou pozemky a restituce

Vzkříšení zaniklého poutního místa ale bude zřejmě běh na dlouho trať. Velkou komplikací jsou totiž nedořešené vlastnické vztahy u pozemků, na nichž by budovy měly stát. V současné době je vlastní stát prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny. Oblast Vřesové studánky ovšem spadá do církevních restitucí a spor o pozemky bude nakonec řešit soud.

„Dokud k pozemkům nemáme nějakým způsobem vztah, který budeme řešit buď se státem nebo církví, nemůžeme ani žádat o územní rozhodnutí a podnikat další kroky. Přesto pokračujeme, nyní si necháváme zpracovat biologické posouzení lokality, které pro nás vypracuje odborník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého," dodala Milena Kratochvílová.

Na podzim hodlá spolek uspořádat v šumperské Galerii mladých výstavu, která se bude tématu podrobně věnovat.

Jak to má vypadat a fungovat?

Obnovení chaty a kaple má respektovat horský ráz lokality, duchovní využití staveb a zároveň komorní charakter původních objektů. Nové stavby jsou navrženy na původním půdorysu i podle výšky tehdejších objektů.

V přízemí chaty by se měla nacházet restaurace se sortimentem jednoduchých jídel, v prvním patře skromné ubytování pro zhruba deset osob. Sloužila by především turistům, v době církevních akcí by byla vyhrazena poutníkům.

Součástí chaty by byla místnost, kde by kdykoli našli lidé útočiště před nepřízní počasí. Tento záměr ocenil i náčelník Horské služby Jeseníky Michal Klimeš, podle něhož právě takový záchytný bod na hřebenové trase mezi Šerákem a Červenohorským sedlem turistům citelně chybí.

Na rozdíl od chaty, která by se měla podobat své historické předchůdkyni, pojali kostelík jeho tvůrci v moderním duchu.

Obnova poutního místa by vyšla na desítky milionů korun. Prostředky chce spolek získat ze soukromých zdrojů i církevních sbírek.

Počítá se s obnovením dvou poutí v srpnu a v září. Chata by měla sloužit jako zázemí s občerstvením a také nabídne velmi jednoduché turistické ubytování pro deset až dvanáct lidí. Vzhledem k tomu, že stavby se budou nacházet v chráněné krajinné oblasti, počítá se s využitím ekologicky šetrných zdrojů jako solární panely a topení se bude dřevem.