Pěstování kaktusů se navzdory někdejším plánům vitální senior dodnes nevzdal. K tomu se navíc pustil do pěstování sukulentů, orchidejí, živých kamenů, ale třeba i masožravých rostlin, které zdatně hubí malé mušky v jeho skleníku.

„Nejsem nikterak specializovaný na nějaký rostlinný druh. Vždycky mě něco chytne, a přitom neumím nic vyhodit. Nehrozí, že bych řekl: končím s kaktusy, a vyhodím je. Je to vášeň, které prostě nejde odolat,“ řekl důchodce Horst Havelka, který se o svou zahradu a skleníky stará jen tak pro radost. V jednom ze skleníků vítá návštěvníky mučenka, kterou si pěstitel přivezl z africké Keni, kde pobýval u jedné z dcer.

„Tam mučenka roste u silnice podobně, jako u nás pampelišky, a to mě rozčiluje, že to u nás nemáme,“ s úsměvem prohlásil Horst Havelka. Ve sklenících roste avokádo, citrusy, orchideje. „Už mi plodil například ananas, byl lepší, než ten z obchodu. U mě ve skleníku pořádně dozrál, podobně jako ve své domovině,“ uvedl Horst Havelka. V českých prodejnách exotické ovoce nekupuje, připadá mu oproti ovoci koupenému v zemi původu kyselé.

Kaktusům i dalším rostlinám se je třeba věnovat denně. „Všechno chce svůj čas. Někdy stačí v létě jen otevřít skleníky, pozalévat, v zimě topit,“ pokračoval Havelka, který se pěstitelské vášni věnuje zejména kvůli velké radosti, kterou mu netradiční výpěstky přinášejí. „Proto to dělám. Celý život jsem se tomu věnoval, říkal jsem si, že je dobře, že až budu v důchodu, budu si mít s čím hrát,“ konstatoval Havelka.

Když přicházel do důchodového věku, snažil se svůj koníček omezovat. Ale jak se šibalským úsměvem dodal, když přijde k nějakému novému exotickému semenu, nedá mu to a zasadí ho. Havelka upozorňuje, že je nutné kupovat semena čerstvá, jelikož většina z nich ztrácí po roce klíčivost. „Začalo to jedním jediným kaktusem, k němuž jsem přišel už jako kluk. No a pár let nato už jsem musel stavět skleník,“ vzpomínal na své pěstitelské začátky Havelka.

Postavil první skleník, poté přistavěl druhý a třetí skleník, další vystavěl v prvním patře svého domku v Nových Heřminovech. „Manželka říkala: dost. To když slyšela o mém novém plánu na výstavbu nového skleníku pro orchideje. Dříve jsem měl kaktusy a sukulenty dohromady. Měly ale opačný cyklus, takže se to těžko dalo skloubit. S orchidejemi by to teď šlo,“ uvažoval Havelka.

Nejvzácnější rostlinou je pro pěstitele vždy ta, kterou nemá. „Vždycky je nejvzácnější to, co člověk nemá a po čem touží. Pokud tu rostlinu už mám, a když už zakvete, potom už je její pěstování pro mě normální,“ doplnil pěstitel. Když mu poprvé vykvetla královna noci, byla to velká sláva. Květy byly pětadvacet centimetrů v průměru, každý si je přišel vyfotografovat. Královna noci kvete na noc, když se začne stmívat, vydrží však pouze do rána.