Předsedkyní osadního výboru v Ondřejově je Anežka Továrková. Právě ona je motorem veškerého společensko kulturního dění v obci. „Každoročně organizujeme soutěž v pojídání knedlíků v srpnu, mílovými kroky se blíží letošní červnové kácení máje a dětský den,“ plánovala setkání spoluobyvatel i přespolních Anežka Továrková.

Baví se, když mají za co

Jak říká, lidé sice o společnou vesnickou zábavu mají zájem i v dnešní době, ale už to není takové, jak to bývalo dřív. „Dnes i ta zábava záleží na penězích. Kdo je nemá, ten se přijde podívat jen na to hlavní, a za chvíli zase jde,“ uvedla Továrková. Jak říká, je těžké popsat, kterak se při jednotlivých akcích lidé baví. Lepší je prý přijet osobně, tak jak to dělají různí pojídači knedlíků z Ostravska, ale i Brněnska nebo z okolí Prahy.

„Prožíváme spolu dobré i zlé chvíle, oslavujeme společně jubilea oslavenců, vzpomínám na Bedřišku Bernátkovou, která zemřela 17. ledna ve věku třiadevadesáti let, k nimž jsme jí jako výbor byli ještě vloni popřát,“ sdělila Továrková. Oslavenkyni přišel osobně popřát starosta Rýmařova Petr Klouda, kterému stařenka Bernátková sdělila: „Pane starosto, vy nám pořád rostete! Hlavně ať nás vyfotí, a dají do novin.“ Ondřejov je totiž od roku 1964 součástí města Rýmařov.

Předsedkyni dali klíč

Symbolický klíč od Ondřejova získala nedávno předsedkyně komise pro občanské záležitosti Květoslava Sicová z Rýmařova. Předsedkyně Sicová bývá v obci u vítání občánků, i u svateb. „Cítili jsme, že srdcem je Ondřejovačkou, proto jsme jí napsali a předali spolu s klíčem i diplom. Bylo to nejen důstojné, umíme si ze sebe udělat i legraci, takže jsme se u toho ceremoniálu samozřejmě také pořádně nachechtali,“ líčila Továrková.

Chybí jim sál

Nevýhodou Ondřejovských je, že se nemají v případě nepřízně počasí kam schovat. Sice si půjčují stany, ty však všechny příchozí obvykle nepojmou. „Máme ten problém, že nemáme žádnou alternativu, kde akce dělat, jen pod širým nebem. Kolikrát mi bylo líto promočených dětí v maskách, které se neměly kam schovat, nemohly venku soutěžit. Zbyly jim doslova jen oči pro pláč,“ popisovala Továrková.