Ještě před pár lety jste dělal dělníka v továrně, pak jste si dodělal maturitu a nyní studujete práva na vysoké škole. Kde berete tu motivaci, co vás pohání, co je tím vnitřním motorem?

Zvídavost, soutěživost, hlad po poznání, osobní rozvoj, dohnat nedostatky způsobené zahálkou v letech, kdy druzí úpěnlivě studovali, a já naháněl holky.

Čím vám zrovna Bruntál tak přirostl k srdci?

Já posté opakuji, aniž bych lhal, že se tu cítím doma, atmosféra je vždy úžasná. Krystalek je moje dítko. Nechal jsem tu kus dětství, mám tu přátele a moje nejmilovanější Karlovice. Vezměte v potaz kolik lidí se na loňském krystalku sešlo. Není to nádhera? To není jen má oslava Vánoc, to je sešlost nás všech. Postoj města mě velmi těší. Vloni tam byl stánek se svařákem, letos tam už snad budou i Vietnamci s prádlem na krámech (smích).

Co byste popřál lidem k Vánocům a k novému roku?

Každému přeji to, co je mu nejmilejší, aby měl dostatek toho, co mu chybí, a kolem sebe ty, co má rád. A do Nnového roku si nedávat předsevzetí, hlavně udělat někomu radost. Třeba to pak bude opravdu jako na Nový rok, tak…

Kvůli škole a práci jste na nějaký čas pověsil vytrvalostní plavání na hřebík, nyní se k němu ale vracíte. Prozradíte nejbližší plány?

Jo, škola vezme hodně času, hodně věcí se změnilo a já asi taky. V plánu jsou USA, Itálie a Moskva, Austrálie. Jen očkování kvůli nemocem mě bude stát asi deset tisíc korun. Titicaca a Bajkal mě stály celkově přes tři sta tisíc. Mých!! Na druhé straně pokud se v Itálii zadaří, bude to můj Austerlitz. A válka na sebe musí vydělávat, jak říkával Napoleon.