Seriózní fakta o Antarktidě v podání dobrého vypravěče, který má znalosti, zkušenosti i smysl pro humor. Na tom jsou založené pořady Pavla Kaplera z Bruntálu, který je správcem české vědecké stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě.

V Krnově bavil posluchače před měsícem, v Bruntále bude dnes hlavní hvězdou multižánrového pořadu Bruntálský Open Mic. Tento pořad v Grand Pubu v Bruntále nabízí veřejné vystoupení každému, kdo má co říct a dokáže zaujmout. A to Pavel Kapler umí.

NA JIHU U MOŘE: PARÁDA!

„Když jsem v novinách našel inzerát, že se hledá správce pro českou vědeckou stanici v Antarktidě, hned mě napadlo, že trávit celou zimu na jihu u moře, to musí být paráda. Antarktida je z 99,99 procenta pokrytá ledem, takže česká riviéra na odledněném ostrově Jamese Rosse je opravdu rarita," vysvětlil Kapler, jak si našel práci na nejteplejším místě z celé Antarktidy.

ČESKÝ TEPLOTNÍ REKORD

O klimatických změnách dnes už téměř nikdo nepochybuje.

Také čeští vědci výrazně přispěli k poznání mechanismů, proč se východní Antarktida ochlazuje a západní zase ohřívá.

„Shodou okolností právě česká čidla zachytila nejvyšší teplotu naměřenou v Antarktidě," upozornil Kapler. „Naše stanice je na severu, takže tam extrémní rekordy pod nulou nepřichází v úvahu, ale zato máme nejvyšší naměřené hodnoty plusové.

Bylo tam na krátkou chvíli plus 17,8 stupně, což je velmi výrazný rekord a také důkaz, že přichází doba velkých výkyvů klimatu. Extrémní teplo bylo naměřené v době, kdy česká expedice na základně nepobývala, takže máme alibi, že k lidské chybě při tom měření nemohlo dojít," doplnil Pavel Kapler.

Pavel Kapler také upozornil, že česká antarktická stanice je současně nejodlehlejší vysokoškolský kampus na světě, protože ho provozuje brněnská Masarykova univerzita. Je zde zastoupeno na 25 vědeckých disciplín.

LATRÍNA ZMIZELA POD SNĚHEM

Oficiální otevření Mendelovy polární stanice proběhlo v roce 2007, takže letos má za sebou desátou sezonu. Pavel Kapler na své krnovské přednášce ukázal na fotografii, co všechno lze v Antarktidě považovat za pamětihodnost.

„To co na fotce vypadá jako kadibudka, je opravdu kadibudka, kterou tam nechala stavební četa. Nepoužívá se od dob postavení stanice, tedy jinými slovy byla naposledy použita před deseti lety. Tím už formálně splňuje podmínky pro zápis do seznamu UNESCO nevyužitých staveb v Antarktidě, ale poslední roky byly srážkově bohaté, takže nám zmizela pod sněhem a od té doby jsme ji už neviděli," poukázal Kapler na jeden z paradoxů, kterých je Antarktida plná.

ÚZEMÍ VĚDY A MÍRU

Jde o území, které nepatří žádnému státu. Přestože jsou zde bohatá naleziště nerostů, jde zde zakázaná těžba. Světové mocnosti se v roce 1959 dohodly, že Antarktida bude věnována vědeckému výzkumu a míru. Tato mezinárodní smlouva na dobu neurčitou v Antarktidě zmrazila veškeré územní nároky, takže tam není možná ani přítomnost armády.

To, že některé státy tam provozují své stanice výhradně s použitím vojenských posádek, je sice pravda, ale oficiálně to mají zakázané. Jsou tam vědecké stanice, kde je pár vědců, vojenská technika a spousta mužů v plné zbroji," popsal Kapler další z antarktických paradoxů.

SOLÁRNÍ PANELY A MRÁZ

Protože česká polární stanice je obydlená jen pár týdnů v roce, odebrané vzorky se analyzují až doma. Nemá smysl vozit tam drahé přístroje, které budou většinu roku nevyužité. Pavel Kapler je obzvlášť zvědavý, jakou životnost mají v extrémních podmínkách solární panely.

„Co se týče energie, je česká základna nejekologičtější ze všech polárních stanic. Fotovoltaické panely v našich podmínkách, třeba na Opavsku, v reálném provozu dosahovaly 85% kapacity, kterou deklaroval výrobce. V Antarktidě nám ale dávají přes 120 procent, protože v mrazech dosáhnete lepší vodivosti. Takže teď jde ještě o to, zda přežijí další zimu," uzavřel Kapler.