Arnošt Grünspan se při sčítání obyvatelstva v roce 1930 jako většina Židů v pohraničí hlásil k německé národnosti. Jeho matka Rosa byla jako Židovka zařazena do prvního transportu, který v listopadu 1942 odjel z Opavy do Terezína.

Partyzán ve Francii

Arnošt, který byl pro úřady židovský míšenec, se transportu vyhnul, ale byl poslán na práci do Francie. Utekl a připojil se k francouzské partyzánské organizaci Maquis, kde jako sanitář ošetřoval raněné.

Když rok po válce zjistil, že jeho matka přežila koncentrák a vrátila se do Krnova, vrátil se také. Většina jeho „provinění" spočívala v tom, že jeho mateřštinou byla němčina, takže rodnému Krnovu po odsunu Němců moc nerozuměl.

V padesátých letech se stal trnem v oku komunistického režimu kvůli korespondenci s odsunutými Němci a židovskými přáteli v zahraničí. V dubnu 1960 byl zatčen a obžalován z podpory a propagace fašismu a pro trestný čin příživnictví.

Žid propagující fašismus?

Jak mohl Žid propagovat fašismus? Podle obžaloby tím, že udržoval styky s osobami odsunutými do západního Německa, kterým zasílal fotografie Krnova. Část jeho materiálů zveřejnil „revanšistický" neboli krajanský časopis Jägerndorfer Heimatsbrief.

Podle žaloby Grünspan několika blízkým dal přečíst článek ze západoněmeckého časopisu. Obvinění Grünspana z propagace fašismu působí vzhledem k židovskému původu a partyzánské minulosti kuriózně.

Obviněný u soudu marně popisoval utrpení své rodiny za protektorátu a své odbojové aktivity ve Francii.

A v čem spočívalo jeho „příživnictví"? „Obviněný nebyl zařazen v pracovním poměru, který odmítal pod záminkou, že nemá zájem pracovat v Československu, kde je zlikvidováno soukromé podnikání, a dále proto, aby měl dostatek času k vyřizování rozsáhlé korespondence s osobami ze západního Německa.

V socialistické společnosti nemohou mít místa lidé, kteří nechtějí pracovat ve prospěch celku," zdůvodnil soud příživnictví.

Na Pankráci 
i na Borech

Krajský soud Grünspanovi napařil čtyři roky, ale nejvyšší soud mu trest snížil na dva a půl roku. Uznal jako polehčující okolnost, že Grünspan „štvavý novinový článek" dal přečíst pouze třem osobám.

Současně ale zpochybnil Grünspanův vztah k židovství: „Obžalovaný zdůrazňuje svůj židovský původ teprve ve své obhajobě, jinak spíše zdůrazňoval své němectví a svůj obdiv pro nynější systém v západním Německu." Komunistická propaganda měla zájem udržovat obraz německého nepřítele, aby ospravedlnila „ochranu" Československa ze strany Sovětského svazu.

Arnošt Grünspan si svůj trest odpykal na Pankráci a na Borech. Bachaři si stěžovali, že neplní tvrdé normy, a proto mu byla mu zamítnuta žádost o podmínečné propuštění. Po propuštění žil v rodném Krnově, kde si ho spoluobčané pamatují jako neškodného podivína s kabelkou, v kraťasech, galoších a ženském šátku.