Než se parní lokomotiva Rešica a její dieselový kolega Faur vydaly po osoblažské úzkokolejce na hody do Bohušova, přišel cestující na nádraží pozdravit svatý Martin na svém běloušovi.

CO PROZRADIL MARTIN

Martin vyzval fanoušky železnice ke koštu svatomartinského vína. Pak se s nimi ochotně fotil a prozradil, že jeho kůň se jmenuje Omar a je to už pamětník. U koně věk přes dvacet let bývá časem, kdy je potřeba přemýšlet nad stářím. Klidný mírný bělouš si zatím svatomartinské akce užívá, a kromě Třemešné vozí Martina i do Krnova.

Martin tentokrát pro jistotu ještě nedovezl sníh, protože většina výletních vagonů na Osoblažce má jen výbavu bez oken pro letní jízdy.

VZPOMÍNKA: VŠE ZAČALO LISTOPADOVOU JÍZDOU

Svatomartinskou akci si nenechal ujít ani Jaromír Foltýn, který stál u zrodu parních jízd na Osoblažce. Pro něj má listopadová parní jízda příchuť nostalgie.

„Před třinácti lety se nám splnil sen vidět lokomotivu Rešicu na vlastní oči na Osoblažce. Když jsme ji objevili v Rumunsku a přivezli do Krnova, byla v žalostném stavu. Aby byla zas provozuschopná, museli jsme na ní pracovat řadu měsíců a vyrobit spoustu nových dílů. Po dlouhých opravách byla Rešica otestována 12. listopadu 2004 jízdou z Třemešné do Liptaně.

Pak odvezla svůj první veřejný vlak právě na Martinské hody do Bohušova,“ zavzpomínal Foltýn na úplně první jízdu. V následujícím roce 2005 už začala Rešica pravidelně tahat výletní vlaky na Osoblažce. Dnes už je rumunská Rešica jedním z nejznámějších symbolů Osoblažska, stejně jako její kolegyně, parní lokomotiva ze Škodovky Malý štokr.

Svatomartinskou jízdu si užil také Ludvík Semerák, ředitel společnosti Slezské zemské dráhy, která parní jízdy zajišťuje. „Potěšilo mě, že se k nám přidali fanoušci historické dopravy z Velké Polomi, vypravili zájezdní autobus - veterána. Nám se zase v poslední chvíli podařilo modernizovat pivní vagon,“ zmínil novinky Semerák.

Zajistit u sponzorů pár lahví mladého vína na košt nebyl problém, ale kvůli EET je nečekaně obtížné ho na jednorázových akcích prodávat. Cestující ale tyto problémy nevnímají. Rozjaření vínem brzy vytáhli kytaru a spustili téměř autobiografický song: „Jede jede mašinka, kouří se jí z komínka, jede, jede do dáli, veze samý vožralý.“