VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Památník obětem hladového pochodu

Němečtí rodáci se každoročně vrací do Krnova. Vzpomínají tu na své předky a s českými partnery hledají společný výklad historie. V pondělí se po 72 letech symbolicky uzavřela kapitola divokého odsunu. U synagogy je památník hladového pochodu.

12.9.2017 1
SDÍLEJ:

V Krnově byla odhalena pamětní deska, která připomíná takzvaný hladový pohod z června 1945. Při něm bylo v rámci divokého odsunu přinuceno tři tisíce krnovských Němců k pěšímu pochodu do Králík. Na 300 jich zahynulo.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Na konci června 1945 bylo v rámci divokého odsunu na tři tisíce německých obyvatel Krnova, většinou žen, dětí a starců, přinuceno pěšky jít do Králík. Tři stovky z nich během pochodu zahynuly následky hladu, strádání a špatného zacházení.

Ti, kdo už nemohli dál, byli zastřeleni. Tyto události po 72 letech připomíná pamětní deska, kterou nechal spolek Heimatkreis Jägerndorf (Domovský okres Krnov) umístit na pozemek v zahradě u krnovské synagogy.

Slavnostního odhalení se zúčastnili zástupci katolické i evangelické církve v Krnově, řádu minoritů i židovského vyznání. Vedení města zde zastupoval krnovský místostarosta Michal Brunclík. Ve svém vystoupení reagoval na skutečnost, že původně měl být památník na městském pozemku, ale po přerušeném projednání v zastupitelstvu byla zvolena tato varianta.

„Věřte, že téma pamětní desky nebylo jednoduché jak z pohledu bývalých, tak současných Krnováků. Já považuji variantu umístění u synagogy za rozumný kompromis. Má logiku spojení této desky s pozemkem, na kterém stojí synagoga co jako jedna z mála ve Slezku přečkala válku,“ uvedl Brunclík.

Za spolek Heimatkreis Jägerndorf vystoupil Kurt Schmidt, který v Krnově organizuje česko německá setkání už 23 let. „Při vzpomínce na předsudky vůči Němcům, jaké jsem tu viděl do roku 1995, by mě nikdy nenapadlo, že tento den jednou nastane. Že budeme společně vzpomínat na ty, kteří byli v červenci 1945 vyhnáni ze svých domovů do neznáma.

Dřív doba ještě nebyla zralá k tomu, aby se o těchto věcech mluvilo veřejně,“ zavzpomínal Kurt Shmidt a poděkoval i Regionu a Deníku, že o aktivitách krajanského spolku informoval také české čtenáře.

Zástupci církví ve svých projevech připomenuli křesťanské smíření a odpouštění. „Nenávist jako mor tehdy nakazila jak Němce, tak Čechy, a nedělám si iluze ani o jiných národnostech. O některých věcech se nám nechce mluvit, a natož si je ještě připomínat. Po 72 letech bychom už ale měli mít odvahu si říct pravdu“, řekl kazatel krnovského evangelického sboru Radovan Rosický a připomněl, že podstatou hladového pochodu byl divokým způsobem uplatňovaný princip kolektivní viny.

„Bohužel v historii byl princip kolektivní viny často využívaný, například na Židech,“ doplnil, že podobné hanebné skutky vůči nevinným nejsou nic nového.

Autor: František Kuba

12.9.2017 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Symbolem Krnova je modrá a žlutá, kterou známe z praporu i městského znaku. Modrou a žlutou barvu má i přízemní objekt ve Vodní ulici, který je označený nápisem „Veřejné WC“. Slouží svému účelu už od srpna 2011.

Chrpa provozuje modrožluté toalety

Velký zájem, především u chlapců, vzbudila 3D tiskárna ve stánku Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Bruntál.

V Bruntále už posedmé pomáhali s výběrem technických profesí

Od neděle se mohou na horách tvořit sněhové jazyky

Od nedělního poledne se mohou v horských oblastech Česka místy tvořit sněhové jazyky, ojediněle i závěje. Na horách napadne do pondělního večera většinou deset až 25 centimetrů nového sněhu. Na návětří hor může na některých místech napadnout až 40 centimetrů, a to hlavně v Krušných horách a na Šumavě. 

Kamil Trávníček: Chceme školu na úrovni

/ROZHOVOR/ Krnovská Základní umělecká škola (ZUŠ) je škola, jejíž věhlas přesahuje hranice nejen města a okresu, ale i České republiky. A dokonce i Evropy. Dechový orchestr mladých Krnov vyjel loni na festival do Pekingu a zapůsobil tam tak, že letos pozvali organizátoři jiného významného festivalu krnovské hudebníky do Číny znovu.

Nadšenec pátrá po osudech válečných zajatců v Jeseníkách

Šest tisíc zajatců prošlo během druhé světové války Jesenickem. Pozapomenutá historie regionu uchvátila Romana Janase, který odhalil jména už čtrnácti stovek z nich. Připravuje i knihu.

Senioři si mohou zamluvit místo v komunitním bydlení

Od prosince se mohou senioři starší šedesáti let nastěhovat do budovy bývalé mateřské školy ve Václavově u Bruntálu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT