Na konci června 1945 bylo v rámci divokého odsunu na tři tisíce německých obyvatel Krnova, většinou žen, dětí a starců, přinuceno pěšky jít do Králík. Tři stovky z nich během pochodu zahynuly následky hladu, strádání a špatného zacházení.

Ti, kdo už nemohli dál, byli zastřeleni. Tyto události po 72 letech připomíná pamětní deska, kterou nechal spolek Heimatkreis Jägerndorf (Domovský okres Krnov) umístit na pozemek v zahradě u krnovské synagogy.

Slavnostního odhalení se zúčastnili zástupci katolické i evangelické církve v Krnově, řádu minoritů i židovského vyznání. Vedení města zde zastupoval krnovský místostarosta Michal Brunclík. Ve svém vystoupení reagoval na skutečnost, že původně měl být památník na městském pozemku, ale po přerušeném projednání v zastupitelstvu byla zvolena tato varianta.

„Věřte, že téma pamětní desky nebylo jednoduché jak z pohledu bývalých, tak současných Krnováků. Já považuji variantu umístění u synagogy za rozumný kompromis. Má logiku spojení této desky s pozemkem, na kterém stojí synagoga co jako jedna z mála ve Slezku přečkala válku,“ uvedl Brunclík.

Za spolek Heimatkreis Jägerndorf vystoupil Kurt Schmidt, který v Krnově organizuje česko německá setkání už 23 let. „Při vzpomínce na předsudky vůči Němcům, jaké jsem tu viděl do roku 1995, by mě nikdy nenapadlo, že tento den jednou nastane. Že budeme společně vzpomínat na ty, kteří byli v červenci 1945 vyhnáni ze svých domovů do neznáma.

Dřív doba ještě nebyla zralá k tomu, aby se o těchto věcech mluvilo veřejně,“ zavzpomínal Kurt Shmidt a poděkoval i Regionu a Deníku, že o aktivitách krajanského spolku informoval také české čtenáře.

Zástupci církví ve svých projevech připomenuli křesťanské smíření a odpouštění. „Nenávist jako mor tehdy nakazila jak Němce, tak Čechy, a nedělám si iluze ani o jiných národnostech. O některých věcech se nám nechce mluvit, a natož si je ještě připomínat. Po 72 letech bychom už ale měli mít odvahu si říct pravdu“, řekl kazatel krnovského evangelického sboru Radovan Rosický a připomněl, že podstatou hladového pochodu byl divokým způsobem uplatňovaný princip kolektivní viny.

„Bohužel v historii byl princip kolektivní viny často využívaný, například na Židech,“ doplnil, že podobné hanebné skutky vůči nevinným nejsou nic nového.