Oldřich Hložek se po dvou a půl měsících hospitalizace vrátil domů a má šanci žít stejně kvalitně jako dřív. Tento případ je nejlepší vizitkou pro oddělení DIOP (dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče) krnovské nemocnice, kde pacientovi kromě lékařů a ošetřovatelek pomáhal s uzdravováním také šikovný, přítulný pejsek.

Tým: rodina, lékaři a fenka Eliška

U lůžka pana Hložka se střídal personál nemocnice s rodinnými příslušníky. Důležitým pomocníkem při léčbě byla takzvaná bazální stimulace, jejímž cílem je připomínat bezvládnému pacientovi předchozí život a příjemné zážitky pomocí oblíbených předmětů, fotografií, vůní, hudby či jídla, které má rád.

„V případě pana Hložka nám hodně pomohla zlepšit jeho zdravotní stav také fenka křížence Eliška. Díky intenzivní rehabilitaci, ošetřovatelské péči, bazální stimulaci a obětavé rodině má šanci na kvalitní život," uvedl ředitel krnovské nemocnice Ladislav Václavec.

.

Fenka Eliška dávala svou přítulností, hebkou srstí i pouhou přítomností na lůžku bezvládnému pacientovi důležité podněty. Stimulovala tak jeho schopnost znovu navázat kontakty s okolím.

Prasklá cévka, krvácení do mozku

Oldřich Hložek se dostal do krnovské nemocnice po druhé mozkové mrtvici. Nejprve byl hospitalizován ve Slezské nemocnici v Opavě, prasklá cévka mu způsobila krvácení do mozku. Následně byl odeslán do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě. Byl utlumován s přetrvávající poruchou vědomí, takže nemohl přijímat potravu. Proto mu byla zavedena nasogastrická sonda pro podávání výživy a léků.

V tomto stavu lékaři doporučili převoz do krnovské nemocnice na specializované oddělení DIOP, kde jsou pacienti s poruchami vědomí či v kómatu, kteří mají sníženou schopnost vnímat okolí, nereagují a často není možné s nimi navázat kontakt.

V Krnově přišlo postupné zlepšení

Po přijetí na DIOP pan Hložek nespolupracoval. Jeho pasivní poloha byla dokladem poruchy vědomí. Byla mu zde zavedena výživa přes břišní stěnu a pak už přišla ke slovu intenzivní ošetřovatelská péče.

„V průběhu hospitalizace jsme zrušili tracheostomickou kanylu, pacient sám začal vykašlávat a otvor na krku se mu kompletně zhojil. U pacienta se postupně zlepšovala vigilita, neboli pohotovost organismu a reakce na okolní podněty. Pak začal komunikovat a zlepšila se aktivní hybnost celého těla," popisuje vrchní sestra DIOP Olga Kurečková.

Pacient prošel bazální stimulací a rehabilitací, poté se postupně učil sedět na lůžku a později v křesle.

Bazální stimulace

Největším pomocníkem při léčbě byla bazální stimulace, která pomohla pacientovi i jeho rodině co nejlépe zvládnout složité období.

„V případě pana Hložka nám hodně pomohla fenka Eliška, která nás pravidelně navštěvovala. Pozitivně ovlivňovala psychickou i fyzickou stránku nemocného. Pomocí pejska se pacient postupně začal probouzet. Velký podíl na uzdravování pana Hložka má jeho obětavá rodina, která jej denně navštěvovala a dodávala mu sílu k dalším pokrokům," dodala vrchní sestra Kurečková.

Oddělení krnovské nemocnice získalo dříve titul Pracoviště pracující s konceptem bazální stimulace.

„To znamená, že máme specialisty proškolené Institutem bazální stimulace a aplikujeme moderní metody, které pomáhají těžce nemocným lidem," vysvětlil ředitel nemocnice Václavec. Vedle léčebného účinku má tato metoda jednu velkou výhodu, nevyžaduje nic víc, než znalosti a ochotu nemocnému pomoci. Při péči o pacienty zdravotníci zohledňují individuální zvláštnosti a potřeby, o kterých se dozví od příbuzných vyplněním speciálního dotazníku.

Oddělení DIOP krnovské nemocnice bylo uvedeno do provozu před čtyřmi lety, kdy bylo jako první svého druhu v Moravskoslezském kraji.