Vydatná a snadno těžitelná ložiska zlata už dávno vybrali naši předkové. Archeologické nálezy nedávno potvrdily, že v okolí Suché Rudné vypukla zlatá horečka už ve 13. století.

Poslední vozík zlatonosné rudy byl na našem území vytěžen v roce 1994 ve Zlatých Horách. Tím zlatokopecká éra v České republice skončila a dnes už ji připomínají jen zábavné soutěže v rýžování zlata.

Stát dosud zaujímal stanovisko, že ložiska v podzemí Jeseníků odkážeme budoucím generacím, které je možná jednou dotěží. S vývojem cen zlata na světových trzích se zdá, že na obnovení těžby možná nebudeme moc dlouho čekat.

Vývoj ceny zlata

Proč skončila těžba zlata, přestože v podzemí Suché Rudné i Zlatých Hor zůstaly tuny ryzího zlata? Těžařské firmy o nich dobře vědí, ale vydolování a zpracování drahého kovu za současných podmínek by bylo dražší než za kolik lze zlato zpeněžit na trhu.

Prospektoři by museli dotovat ztrátovou těžbu a modlit se za růst ceny zlata v blízké budoucnosti.

Příčinou ukončení těžby zlata nebyly ani tak rostoucí náklady dolování, ale spíš dlouhodobě klesající ceny zlata. Tento trend ale obrátila krize, která všem připomenula, že na rozdíl od nejistých akcií nebo peněz, které lze snadno natisknout, je zlato přece jen trvanlivější hodnota a lepší investice na zlé časy.

Obecně platí, že do zlata lidé obvykle investují v časech krize a po jejím odeznění se jej naopak zbavují. Tak se stalo, že krize otevřela především Zlatým Horám vyhlídky na obnovení těžby zlata.

Od ukončení těžby zlata v roce 1993 kvůli krizi cena žlutého kovu stoupla až pětinásobně. To je důvod, proč několik firem i jednotlivců v minulosti žádalo o průzkum jesenických ložisek. Ministerstvo životního prostředí ale zatím všechny žádosti zamítlo. Nyní se zdá, že stát přehodnocuje svou strategii a zejména obyvatelé Zlatých Hor by v budoucnu mohli opět najít uplatnění při dolování zlata.

Ministerstvo průmyslu je pro

Ministerstvo průmyslu chce změnit státní surovinovou politiku, která nyní těžbu zakazuje. Zároveň zadá studii, zda by se obnovení těžby vyplatilo. Při návštěvě Zlatých Hor to v pondělí 13. dubna potvrdil ministr průmyslu Jan Mládek.

Ve Zlatých Horách je ještě navíc situace specifická v tom, že se zde netěžilo pouze samotné zlato, ale polymetalické rudy, které obsahovaly také stříbro a zinek. V devadesátých letech byla ve světě objevena významná ložiska kvalitního zinku, takže Rudné doly Jeseník už nebyly schopné prodat zlatohorský zinkový koncentrát.

To byla také jedna z hlavních příčin ukončení těžby zinku a olova v Horním Benešově a to přibližně rok před zavřením dolů ve Zlatých Horách.

Podmínkou je rentabilita těžby

Ministerstvo průmyslu už předložilo novou surovinovou politiku, která za určitých okolností otevírá v České republice možnost těžby kovů. To nyní platná surovinová politika neumožňuje.

„Uložil jsem generálnímu řediteli státního podniku Diamo, aby vypracoval studii proveditelnosti, zda by se eventuální obnovení těžby vůbec vyplatilo," řekl ministr Jan Mládek ve Zlatých Horách.

Zlato by mělo vytěžit státní Diamo

„Dovedu si představit, že v některých lokalitách bude těžba obnovena. Pokud zjistím, že by se to mohlo ekonomicky rentovat, preferoval bych, aby ji prováděl přímo stát skrze svůj státní podnik Diamo," sdělil svou vizi ministr Jan Mládek.

Ministr ale nejdřív bude muset přesvědčit své vládní kolegy. Vláda se totiž ve svém programovém prohlášení zavázala, že neumožní průzkum ložisek ani jejich následnou těžbu.

Zlaté Hory jsou pro průzkum ložisek

Zlaté Hory vzpomínají nostalgicky na dobu, kdy zde lidem hornictví dávalo obživu. Zastupitelé Zlatých Hor již dvakrát průzkum zásob zlata v ložiscích nedaleko města podpořili. Naposledy se pro něj vyslovili loni. K samotné těžbě se ale dosud nevyjadřovali.

„Nicméně protože jednomyslně hlasovali pro průzkumné území, lze dovozovat, že podpora této myšlence existuje. Stále si myslíme, že za určitých podmínek by se dala těžba zlata obnovit," řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Zlato: ověřené a neověřené tuny

Několik firem v uplynulých letech žádalo o průzkum jesenických ložisek, ale Ministerstvo životního prostředí ČR zatím všechny žádosti zamítlo. Jejich zájmu se nelze divit. „Ověřené zásoby činí kolem tří tun zlata, ale doprůzkumem se samozřejmě může objevit vyšší množství," upřesnil Pavel Koscielniak ze státního podniku Diamo.

Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba sdělil, že v případě těžby by se koncentrovaná ruda podobně jako v minulosti zpracovávala v zahraničí. „Ekologické dopady na zdejší oblast by byly nulové," konstatoval. Někdejší důl i závod na zpracování rud jsou ve Zlatých Horách již zlikvidované.

Provoz RD Jeseník dnes zaměstnává jen pár lidí, kteří se zabývají čištěním kyselých důlních vod.

Před deseti lety se v souvislosti s možným obnovením těžby hovořilo o sto až sto padesáti pracovních místech, která by mohly v městě na česko-polské hranici vzniknout. Zlatohorské doly pod Příčnou horou ve své závěrečné etapě v letech 1990 až 1993 vydaly na povrch země více než tunu drahocenného kovu.

Obnovení dolování zlata zatím nemá podporu politiků. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala neumožnit průzkum ložisek ani jejich následnou těžbu.