Oslavy zahájí hymna v podání sboru Ars voce a projev starostky Renaty Ramazanové. Věnce a květiny budou položeny k památníkům ve Smetanových sadech i na městském hřbitově. Brigádě, která osvobodila Krnovsko a Osoblažsko velel generálmajor Ivan Nikolajevič Vinogradov, jehož pobyt v Krnově dnes připomíná pamětní deska na budově s cukrárnou na Hlavním náměstí. Vinogradov boje na Krnovsku podrobně popsal ve svých pamětech. Útvar, kterému velel, byl vytvořen v prosinci 1942. Jeho původním posláním byla obrana pozic u Stalingradu, takže v době vzniku měla jednotka omezenou manévrovací schopnost a rychlý postup fronty ji zaskočil.

„Zaujali jsme postavení na levém břehu Opavy, když ráno 6. května přišel rozkaz zaútočit ve směru Čaková a Milotice, abychom ještě tentýž den se dvěma prapory obsadili Vrbno. Vozatajstvo zůstalo asi 250 kilometrů za námi a my jsme okamžitě potřebovali tažnou sílu k dopravě děl a těžké techniky. Vydal jsem rozkaz během noci rukama vytlačit děla do palebných postavení a vytvořit skupiny, které odeberou německému obyvatelstvu koně,“ popsal Vinogradov situaci před útokem na Krnov. Němci už v březnu evakuovali z Krnova civilisty a vybudovali obrannou linii se zákopy na pravém břehu Opavy. Předsunuté pozice měli i na polské straně řeky. Brody byly zaminovány, opevněné město mělo v ulicích barikády, protitankové zátarasy a v domech se skrývala maskovaná palebná střediska. Ráno začala silná dělostřelecká a minometná palba na německé pozice. Tři prapory pod palebnou clonou překročily řeku a vnikly do Krnova od Papírového Mlýna. V místě zničeného mostu na Petrovické ulici sjely dva tanky do řečiště a vytvořily improvizovaný most.

„Úspěch útoku byl dán zkušenostmi vojáků, z nichž mnozí bojovali už čtvrtý rok. Dokázali bojovat i s ukořistěnou zbraní, obsluhovat jakoukoliv techniku a ovládali i ženijní práce a odminování. Po krátkém pouličním boji fašisté opouštěli město a vyhazovali za sebou do povětří silnice i mosty, aby zdrželi náš postup,“ vzpomínal na osvobození Krnova Vinogradov. Kolem poledne měli osvoboditelé město pod kontrolou. Počet padlých při osvobozování Krnova není přesně znám, ale v sedmi hrobech před gymnáziem bylo pochováno nejméně šestadvacet rudoarmějců. Vinogradovova brigáda do večera osvobodila i Brumovice, Lichnov, Zátor a dalších osmnáct vesnic. Příští den osvobodila Vrbno, Čakovou, Nové Heřminovy, Širokou Nivu a dalších jedenáct vesnic.