Pavel Kuča v úvodu své přednášky v krnovské knihovně vysvětlil příčiny vyhnání Židů z Hlubčic a Krnova roku 1535. Doplnil ho o autentické výpovědi krnovských Židů, kteří se na mučidlech přiznali k čarodějnictví a byli upáleni.

Vysvětlil, proč se Židé nesměli usazovat ve slezském protestantském Krnově, zatímco v moravské katolické Osoblaze byli tolerováni. Pokračoval přes idylické časy Masarykovy první republiky, přes vzestup nacismu a holocaust, až po současnost.

Pavel Kuča vysvětlil složité historické a politické události na příbězích obyčejných lidí. Například posluchačům ukázal fotografie sester Rose a Elisabeth Singerových z Krnova. „Rose měla svatbu roku 1934 v krnovské synagoze, kde se provdala za občana Německa a odstěhovala se za ním.

Zahynula v Kolíně nad Rýnem, když jí nacisté z rasových důvodů neumožnili lékařské ošetření při komplikovaném porodu,“ popsal Pavek Kuča smutný příběh mladé paní z Krnova.

Její sestra Elisabeth Singer za války působila v Srbsku, kde pomáhala partyzánům. „Využila své perfektní němčiny, když se jako urostlá blondýnka vydávala za árijskou Němku. Později uprchla do Tunisu, kde se jí roku 1943 narodila dcera Rose Kohner. Pojmenovala ji po své zesnulé sestře.

Rose Kohner vyrostla v Paříži s dokumenty „československý politický uprchlík.“ Žila ve Francii až do maturity, ale když se i tam setkala s projevy antisemitismu, odstěhovala se do Izraele,“ doplnil Kuča příběh další krnovské rodačky, která se dnes jmenuje Shosh Sade-Goldshtein.

Kuča zároveň představil jednoho z mála německojazyčných Židů, který v Krnově zůstal i po válce: „Maminka Ernsta Grünspana se jmenovala Rose. Jeho manželka byla Růžena a dcera také,“ prozradil Kuča o Grünspanovi, který měl přátele mezi odsunutými Němci, dopisoval si s nimi a za tuto spolupráci s „fašisty a revanšisty“ skončil ve vězení.

Zatímco byl vězněn, jeho milované maminka zemřela bez pomoci. To ho zlomilo natolik, že po návratu z vězení začal chodit v dámských šatech a Krnované tomuto podivínovi se špatnou češtinou dali přezdívku „Růženka“.

Po válce židovské společenství v Krnově téměř zaniklo, ale také se zde usadilo několik rodin z československé Podkarpatské Rusi, jež se stala součástí Sovětského svazu. „Někteří mezi sebou hovořili maďarsky,“ doplnil Pavel Kuča.