Můžeme si současný trend podrobněji ukázat na příkladu Krnova, který je největším městem okresu. Krnovanů ubylo nejen v loňském roce. Jejich počet nepřetržitě klesá už od přelomu tisíciletí. Celkový počet obyvatel Krnova v roce 2018 činil 23 508 osob. V roce 2017 to bylo 23 834 lidí a v roce 2016 ve městě žilo 24 005 občanů.

Co se týká odhlášených krnovských obyvatel, v roce 2018 odešlo 541 osob, v předcházejícím roce 464 občanů a v roce 2016 město opustilo 584 lidí. Samozřejmě lidé Krnov nejen opouštěli, ale také se sem stěhovali, byť v menším množství.

Úbytek obyvatel ale souvisí také s rostoucím počtem úmrtí. V roce 2016 zemřelo 293 krnovských občanů, o rok později 294 osob a vloni 314 obyvatel. Bohužel se ale také současně snižuje počet narozených dětí, které mají trvalý pobyt v Krnově.

V roce 2018 byl počet narozených občánků Krnova jen 189 (chlapců 93 a dívek 96). O rok dříve to bylo 227 (128 a 99) a v roce 2016 přišlo na svět 224 malých Krnovanů (128 a 96).

Ještě před dvaceti lety v roce 1998 přitom v Krnově žilo 25 989 obyvatel. „V poslední době z našeho města odchází kromě mladých lidí, což je dlouhodobý trend, nově také obyvatelé středního věku. Ti míří nejen do větších měst, jako jsou Ostrava, Brno nebo Praha, ale také například do sousední Opavy,“ uvedla k vylidňování Krnova referentka evidence obyvatel Pavlína Drndová a dodala, že k 24. lednu od nového roku už v Krnově zaznamenali 42 dalších odhlášených osob.

Počet obyvatel Krnova snižuje také to, že Krnované s vyššími příjmy často dávají přednost klidným lokalitám v okolních obcích. Staví si domy a kupují nemovitosti v Branticích, Úvalně, Lichnově nebo v Zátoru, a do Krnova jen dojíždí za nákupy, za kulturou, sportem a za prací.

V roce 1990 se Krnováci radovali nejen z příchodu demokracie, ale také z toho, že počet obyvatel poprvé od války překročil 25 tisíc. Optimisté cítili, že status metropole je na dohled. Také mnohé politické strany ve svých rozvojových vizích plánovaly Krnov se 30 tisíci obyvatel a chtěly tomuto trendu jít naproti masivní bytovou výstavbou.

„Budeme připravovat nová území pro rozvoj bydlení jak pro výstavbu bytových tak i rodinných domů s dlouhodobým cílem vytvořit z Krnova město pro 30 tisíc obyvatel,“ stanovila si do svého programového prohlášení koalice ODS, ČSSD, KDU-ČSL a nezávislých, která vládla Krnovu v letech 2006 až 2010. Díky této vizi byly podporovány projekty rodinných domů na Kabátově kopci a bytových domů v kasárnách.

Ve skutečnosti počet obyvatel Krnova zase rychle klesl pod 25 tisíc. Kupodivu s tím komunální politici neměli problém a naopak jásali, že Krnov se jako propadlík vrátil do kategorie malých měst, pro které je mnohem snazší sehnat dotace „na rozvoj“.

Nový krnovský místostarosta Miroslav Binar (ANO) přemýšlí o tom, jak současný odliv obyvatel zastavit. „Z mého pohledu je pro město z dlouhodobého hlediska největší problém, když se z něj pomalu stává „vesnice“. Aktuálně se z Krnova odstěhuje ročně přibližně 200 lidí. Musíme proto vytvořit takové podmínky, aby zde chtěli mladí lidé zůstat nebo se do Krnova po studiích vrátit ,“ uvedl Binar s tím, že stěžejní je přivedení investorů do průmyslové zóny a vytvoření stavebních parcel pro rodinné domy.

Důležité podle něj nejsou ani tak dělnické profese, ale hlavně ty s vyšší přidanou hodnotou, které by mohli vykonávat vysokoškolsky vzdělaní lidé. „Ti z Krnova pocházejí a třeba by se sem i rádi vrátili, ale bohužel by neměli kde uplatnit své nabyté vědomosti,“ uzavřel Binar.