Kaštanovník by měl růst podle vedoucí oddělení ekologie krajiny a zemědělství bruntálské radnice Blanky Skřivánkové na třech místech Bruntálu. „Vím i o krásném kaštanovníku u Fialova mlýna při nástupu na Rešovské vodopády," uvedla Blanka Skřivánková.

Nezmutovaný kaštanovník by měl proměnit ostnaté koule na jedlé plody. Tak tomu ovšem v Bruntále není. „Každý rok sem chodívám, a ještě nikdy jsem tady jedlé plody neviděla," řekla obyvatelka blízkého domu, která pracuje jako doručovatelka bruntálské pošty.

I ona ale se zájmem sleduje proměnu koruny kaštanovníku jedlého během celého roku při venčení svého pejska. O původu stromu sama nic neví, ani kdy jej kdo zasadil.

Domovinou stromu je teplá jižní Evropa a také v teplejších oblastech střední Evropy je považován za zdomácnělý druh. „Proto na kaštanovník nehledíme jako na exota. Exemplář v samotném centru Bruntálu je takové nedochůdče, protože v standardních podmínkách vytváří dřevina mohutné krásné široké koruny na krátkém kmeni," prozradila odbornice z městského úřadu Blanka Skřivánková.

Mezi panelovými domy v srdci Bruntálu jej patrně vysadil někdo z původních obyvatel. Odkud vzal semínko nebo sazenici, není známo.