Emeritní děkan Ludvík Kus zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 79 let. „Poslední týdny svého života prožil v klášteře Kongregace sester svaté Alžběty na Ježníku, které o nemocného kněze obětavě pečovaly až do posledních hodin. Dlouhá léta byl totiž také zpovědníkem Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského ve Městě Albrechticích a Kongregace sester svaté Alžběty v Krnově,“ připomněl mluvčí ostravsko–opavského biskupství Pavel Siuda.

Poslední rozloučení proběhne zítra v 15 hodin v krnovském kostele svatého Martina, poté bude uložen do kněžského hrobu na místním hřbitově.

Počátek kněžské služby

Ludvík Kus se narodil 12. června 1931 v Ludgeřovicích „na Prajzské“, takže perfektně ovládal němčinu. Ta se mu později často hodila, když v Krnově sloužil česko–německé mše pro Němce, kteří se po letech vraceli podívat do rodného Krnova. Jeho kněžská služba ale začala v Březové nad Svitavou. Nastoupil tam jako administrátor hned po absolvování cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích a strávil tam dvacet osm let.

V Krnově působil od roku 1983 jako farář. Byl jmenován děkanem krnovského děkanátu a k jeho povinnostem patřilo také objíždět okolní farnosti. Vždy si udělal čas i na zapadlé kostely na Osoblažsku, do kterých chodilo na mši jen pár babiček.

Svou vzdělaností, jazykovým talentem a životními zkušenostmi si získal nejen věřící, ale stal se na Krnovsku pro veřejnost na několik desetiletí mluvčím a tváří katolické církve. Byl několikrát nominován v různých anketách na osobnost města Krnova.

Poslední léta v Pitárném

Ve funkci děkana setrval až do roku 2006, kdy byl jmenován emeritním děkanem krnovským. Od té doby sloužil jako administrátor dvou kostelů – v Pitárném a ve Vysoké. Bydlel až do letošního roku v domku v Pitárném, který opustil až pár měsíců před smrtí, kdy ho už opouštěly síly a potřeboval soustavnou péči řádových sester.

Přestože pan děkan krnovským farníkům v závěru svého života poněkud zmizel z očí, řada z nich za ním jezdila. Emeritní děkan Kus pokaždé ohromně ožil, když se za ním někdo z krnovských farníků zastavil na kus řeči a s nadšením každému ukazoval svůj nový domov v Pitárném.

Vzpomínky návštěvníků

„Vždycky nám ukázal svoje slepičky, které měl pojmenované jmény, a nabízel návštěvám domácí vajíčka. Měl taky hafana, který chodil všude s ním a při mši na svého pána čekával v autě. Taky nám povídal, že sponzoruje vzdělání indickému chlapci a chce přispívat velkou částkou na stavbu studny v Africe,“ prozradil Pavel Kuča z Krnova.

„Na zahrádce měl svou soukromou kapli se svými oblíbenými světci, například tam měl Francouze, faráře z Arsu. To byl prosťáček, kterého vůbec nechtěli nechat vystudovat na kněze, a nakonec si jeho bohoslužbu přijel poslechnout dokonce papež,“ vzpomínal na setkání s děkanem Kusem v Pitárném Pavel Kuča z Krnova.