Ochránci se v Jeseníkách vydají po stopách rysa

Vhodné podmínky

Právě nyní začíná období jejich říje, takže by mělo jít o nejvhodnější období pro jejich sledování.

Stopy velkých šelem budou tento i příští víkend hledat pracovníci státní ochrany přírody, ke kterým se připojují i další dobrovolní spolupracovníci. Pro letošní sčítání byl díky optimálním podmínkám zvolen poměrně časný termín, kdy se rysové začínají pářit. Důležitá je i spolupráce s pracovníky Lesů ČR. Ti své revíry totiž dobře znají, pohybují se v nich průběžně, a tak mají přehled a poznatky za celý rok.

Co stopaři sledují

„Mapování velkých šelem se v Jeseníkách uskutečňuje již od poloviny osmdesátých let, kdy se zde rysové začali pravidelněji objevovat. Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či zbytky kořisti, se pokoušíme odhadovat, kolik šelem se ve zdejších horách pohybuje," vysvětlil Dušan Duhonský z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, který mapování koordinuje.

„Mapují se nejen Jeseníky, ale i okolní navazující zalesněná horstva, kde se tyto šelmy pohybují a žijí. Z posledních odhadů se usuzovalo, že ve sledované oblasti se může trvale zdržovat tři až pět kusů rysů. Výskyt jiných velkých šelem v současné době nebyl hodnověrně potvrzen," dodal Dušan Duhonský.

Pěšky, na lyžích i na sněžnicích

Za sledovanou oblast se v našem regionu bere nejen samotné teritorium Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, ale i přilehlá oblast Králického Sněžníku, Rychlebských hor, Zlatohorské vrchoviny nebo severozápadní část Nízkého Jeseníku.

„Při mapování výskytu šelem se stopaři v terénu pohybují po předem stanovených trasách, pěšky, případně na běžkách či sněžnicích. K dispozici mají zákresové mapy a pomůcky pro dokumentaci. Při akci se kromě velkých šelem zaznamenává i výskyt dalších vzácných druhů zvířat," uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Rysů je prý méně kvůli pytlákům

Rys ostrovid žije v České republice na několika místech. Počty rysů se ale po předchozím nárůstu snižují.

Zatímco v letech 1996 až 1998 se jejich početnost odhadovala na 100 až 150 jedinců, v roce 2006 činil odhad 65 až 100 kusů, aktuální je 80 až 100 jedinců v celé republice. Na vině je podle ochránců přírody především pytláctví.