V rýmařovském Středisku volného času funguje od 1. června 2013 moderní kino s vylepšeným obrazem, které navštěvují filmoví fandové se speciálními 3D brýlemi na očích. A protože nové kino nahradilo to staré, radnice nyní hledá využití původní budovy.

„Jednalo se původně o budovu městského divadla, později divadla i kina," řekl obyvatel města a novinář Jiří Konečný, který Deníku poskytl historické snímky budovy.

Existuje několik variant, co s historickou stavbou. Jelikož ale není zastupitelům lhostejný ani „hlas lidu", mohou zájemci vlastní náměty a názory zasílat na mail pleska@rymarov.cz nebo v písemné podobě i na podatelnu Městského úřadu Rýmařov na náměstí Míru.

Dají se rovněž vhodit dopisem do schránky Rýmařovského horizontu umístěné na budově Střediska volného času. Ovšem pozor, posledním termínem je pondělí 19. ledna.

Vyřezávaný štít zmizel

„Budovu starého rýmařovského kina přestalo Středisko volného času využívat v loňském roce a předalo ji do správy Bytermu. V létě v objektu a v prostorách jeho zahrady sice proběhly ještě koncerty, ale už s tím, že objekt nevyhovuje z požárního, bezpečnostního i hygienického hlediska," popsala situaci se starým kinem vedoucí odboru školství a kultury, památková péče rýmařovské radnice Leona Pleská.

Jak dále uvedla, budovu postavili na sklonku 19. století a ve dvacátých letech 20. století ji přestavěli. „Nejenže byla modernizována, ale přišla o svůj dřevěný, bohatě vyřezávaný štít, který dnes všichni obdivujeme na fotografiích a pohlednicích z té doby. V interiéru bylo vybudováno nové jeviště a osvětlení, v sále se však stále sedělo na obyčejných židlích," sdělila Leona Pleská.

Rozdávali by pětistovky

Sklopná sedadla do hlediště pořídili až v roce 1947. V letech 1960 až 1962 prošla budova další rekonstrukcí. Vzniklo stupňovité hlediště pro 440 osob a modernizací prošel interiér i exteriér. Zájem diváků o filmy postupně upadal.

V šedesátých letech přicházelo v průměru sto padesát diváků na promítání, v osmdesátých letech sto diváků a s rozvojem nových technologií, které začaly být široce dostupné, klesl zájem na pár desítek návštěvníků na představení.

„Náklady na promítání a provoz budovy vzrostly natolik, že je vstupné přestalo pokrývat. V listopadu 2008 byly náklady přepočtené na jednoho návštěvníka takové, jako bychom s trochou nadsázky každému při příchodu na filmové představení přidali pětisetkorunu, nemluvě o tom, že kvůli zastaralosti projekčních systémů nebylo možno některé novější filmy vůbec promítat," dodala vedoucí Pleská.