Deník se vydal s bruntálskými vodními záchranáři a příměstskými táborníky k vodě. Společně jsme strávili den plný zábavy a dětského juchání u břehů přehrady Slezská Harta.

Místem setkání byla zátoka za Mezinou, soutok Moravice a Černého potoka, tedy tam, kde se před měsícem uskutečnil šestnáctý ročník prestižní soutěže ve vodním záchranářství Slezská Harta 2014. I tentokrát se jezdilo po hladině přehrady na člunu.

Technika hrou

Děti z příměstského tábora Technika hrou bruntálské střední průmyslové školy a obchodní akademie se ocitly na březích přehrady proto, aby si ozkoušely techniku vodních záchranářů, aby se povozily na motorovém člunu po přehradě. Převážně šlo o žáky druhého stupně škol základních.

Jednatřicet dětí začínalo tábor v lanovém centru v Davidově mlýně, pokračovalo v Landek parku, za letadélky vyrazilo na krnovské letiště.

„Dnes nás čeká prohlídka vodního díla Slezská Harta a ukázky zásahů a vybavení bruntálské vodní záchranné služby, zítra nás čeká pochoďák. Jde nám o to, abychom nenásilnou formou dětem představili techniku, kterou v regionu máme. V lavicích by je to o prázdninách určitě až tak nebavilo," řekl pedagog bruntálské průmyslovky Vítězslav Šodek.

Děti si ukázky vodních záchranářů pochvalovaly. Nejvíce atraktivní pro ně byla samozřejmě projížďka motorovým člunem po přehradě, pro běžné návštěvníky Slezské Harty totiž platí zákaz používání motorových člunů a skútrů. „Dojeli jsme skoro do Karlovce, bylo to úplně perfektní. Po přehradě jsem zatím jezdil jen na šlapadle," uvedl Tomáš Ilnický ze Základní školy Cihelní v Bruntále.

Vybavení potápěčů

Mimo projížďky si děti prohlédly potápěčskou výstroj. „Součástí instruktáže bylo upozornit na nebezpečí, která hrozí při potápění," sdělil Miloslav Střelec, předseda Vodní záchranné služby Bruntál. Dětem ukázal tlakovou láhev se stlačeným vzduchem na tři sta atmosfér s redukčním ventilem, který hladinu tlaku mění podle vody, v níž se potápěč pohybuje. Zkoušet mohli školáci neoprenový oblek, šnorchl.

Dále nahlédli do záchranářské sanity, byli i u simulovaného oživování tonoucího z přehrady.

Je sympatické, že se mezi vodní záchranáře počítají i mladé dívky. Od takových se nechávat zachránit je, jak se říká, „za odměnu", shodli se přihlížející chlapci.

„Jako u každého, i mou motivací byla chuť pomáhat ostatním lidem, proto jsem studovala zdravotní školu. To je můj život. Ráda bych byla záchranářkou i do budoucna," vyznala se Veronika Kopřivová.