U albrechtického rybníku Celňák v sobotu pomalu nebylo kde zaparkovat. Davy diváků sem přišly obdivovat sílu a eleganci, která se snoubí v chladnokrevných plemenech koní. Kolosy, které váží skoro tunu, předvedly při tažení klády po slalomové dráze, že se svým kočím tvoří sehraný tým.
Ze zasvěceného komentáře se diváci dozvěděli nejen to, jak je který kůň starý a jak dlouho už pracuje v lese, ale třeba i zajímavé historky, jak se z jejich majitele stal koňák. Dozvěděli se o policistovi, kterého už nebavilo rozdávat pokuty opilým řidičům, nebo o uměleckém kováři, kterého přemluvili, aby si zkusil práci podkováře. Také o řidičích kamionů a autobusů, kteří vyměnili stovky koní pod kapotou za jednoho koně v lese.
„Už naši rodiče a prarodiče vždy chovali koně, takže to asi máme v krvi. Syn dělal policistu, ale spokojený tam nebyl. Práce s koněm v lese ho baví a uspokojuje víc,“ prozradil Pavel Gašparik st., který přijel na svod koní z Holčovic Spáleného i s kamarády hasiči.
Chlapi, co celý den dřous koněm v lese, moc lidí nepotkají. Proto se tak rádi na svodech setkávají s kolegy.
Pavel Gašparik ml. přivezl koně Agiho, kterého vychoval od hříběte. Dal si záležet, aby měl vyhřebelcovanou srst i hřívu. Sám si vzal kostým sedláka jak z filmu Želary. „Svod koní není soutěž, ale spíš záminka, abychom se sešli a pochválili si navzájem, kdo má jaké koně. Každý rád potká kolegy, kteří dokážou pěkné zvíře ocenit. Někdo může mít mylnou představu jak prací v lese koně týráme. Tažný kůň ale spíš trpí při nicnedělání, když se nudí,“ řekl Pavel Gašparik ml., který si pořídil dva koně, aby je v těžké práci mohl střídat.
