V Osoblaze právě probíhá výstava věnovaná 70. výročí osvobození. Osoblaha byla osvobozena už 22. března 1945. Mezi vystavenými dokumenty jsou také tiskoviny vydané v předchozích letech při výročích osvobození Osoblahy sovětskou Rudou armádou.

Najdeme zde i brožuru z roku 1957, která byla vydaná pro slavnosti Osoblažsko zpívá a tančí. Na titulní straně jsou ruiny osoblažského kostela poničeného válkou, heslo Osoblaha varuje a také báseň Braňte mír!

Braňte mír!Kdo jednou v Osoblaze byl,
kdo viděl město pobořené,
ten bude volat ze všech sil:
„Braňte mír! Braňte mír!

Kdo v stínu trosek kavky viděl kroužit,
kdo vzpomene na prolitou tu krev,
ten po slunci a míru věčně bude toužit,
ten pochopí náš spravedlivý hněv:

„Pro život jenž zde zvítězil,
pro domov našich dětí
voláme k světu ze všech sil:
Braňte mír, Braňte mír!"

Osoblaha byla osvobozena první

Osvobození okresu Bruntál před sedmdesáti lety proběhlo ve dvou fázích. Tu první známe jako Hornoslezskou operaci.

Sovětská vojska postupovala 
k našim hranicím od Opole. Pozemní boj o Osoblahu se rozhořel 18. března 1945. V té době už bylo město ochromené nálety a mnozí civilisté byli evakuováni. Sovětským jednotkám se několikrát podařilo proniknout do osoblažských ulic, ale Němci se zoufale bránili a útoky se jim dařilo odrážet.

Rudoarmějci se dokázali 
v Osoblaze trvaleji udržet až po 22. březnu. Díky tomu se Osoblaha stala prvním osvobozeným městem na našem území.

Protože v našem regionu za Protektorátu žili jen sudetští Němci, kteří byli po válce odsunuti, není snadné najít pamětníky. Jedním z nich je Kurt Schmidt, který hovoří česky i německy. Konec války prožil v Krnově.

„Pomáhal jsem držet nepřetržitou službu na telefonu, abychom v Krnově věděli, co se děje v Osoblaze. Tři dny po sobě jsem vyslechl téměř stejnou zprávu: Rusové už pronikli na předměstí Osoblahy, probíhaly pouliční boje, ale dokázali jsme je vytlačit.

Když jsem se v noci na 24. března 1945 pokoušel dovolat do Osoblahy, někdo to tam zvedl, ale ve sluchátku se ozvala ruština," popsal svůj osobní zážitek krnovský rodák Kurt Schmidt.

Na konci března 1945 se fronta zastavila u Slezských Rudoltic. Postup sovětských vojsk se na víc než měsíc zastavil a tím skončila první fáze osvobozování Krnovska. Rudá armáda se v dubnu 1945 soustředila na Opavsko a Ostravsko.

Proto do Krnova vstoupil první rudoarmějec mnohem později než do Osoblahy. Po osvobození Krnova 5. května 1945 už většina Němců rezignovala a města i obce vydávali téměř bez boje.

Před sedmdesáti lety

Osoblaha se před sedmdesáti lety stala prvním osvobozeným městem na našem území. Tyto události si letos občané připomenuli nejen tradičním položením věnců, ale také ukázkami uniforem a zbraní Wehrmachu i Rudé armády a výstavou v osoblažském muzeu.

Speciálním příspěvkem 
k tomuto výročí byl animovaný film o osvobození Osoblahy. Spojil autentické černobílé fotografie válkou zničené Osoblahy s papírovými tanky, zbraněmi a figurkami vojáků, které jsou dílem osoblažského modelářského kroužku. Hlavním iniciátorem filmu byl osoblažský pedagog a zastupitel Marian Hrabovský, který rovněž pro letošní oslavy složil báseň o osvobození Osoblahy. Nazval ji Vítězství?

Vítězství?Marian Hrabovský

Tehdy v ten druhý jarní den
okované boty městem stále duní.
a na polích místo rodné hroudy jen
nepřátel tanky železné slzy roní.

Kdo je můj vrah a nepřítel?
Těžko se ptát prostých soldátů.
Tady se neválčí podle pravidel,
tu není vidět jasných plakátů.

Ve sklepích duše v hrůze krčí se,
třaskavé rány z automatu.
Zdravstvujtě, a pak chvíli mlčí se
Inge, schovej se za svého tátu.

Přinesli mír a vítězství, však komu?
Kdo je tu vítá chlebem a solí
vojáčky s rudou hvězdou v ešalonu
Koho tu jejich příchod bolí.

Tehdy v ten druhý jarní den
seděmděsjať lět tomu nazad.
Do lůna matky československé
nezdárné díťě slaví návrat.

Odchází zima a jaro se probouzí.
Nechceme Prag, vždyť je to Praha
Po cestách Čechů zástupy lomozí.
Zde zemřel Hotzenplotz a rodí se Osoblaha.

Vděční jsme těm, kdo život zde položili.
Za svobodu a rodnou naši řeč zvítězili.
Však trpká příchuť toho vítězství,
Když ten, kdo žil zde staletí odchází s hlavou skloněnou

Vzpomeňme s úctou na všechny
kdo zemřeli zde za svou vlast i za tu naši.
Poučení jež platí pro všechny.
Válka je krutá past, co lidství plaší.