Na náměstí Jana Žižky jej má šanci veřejnost zhlédnout již o Vánocích, třeba na štědrovečerní půlnoční mši. Do 11. listopadu věnoval bruntálský řezbář práci na kovárně zhruba sto třicet hodin času. „Jdu ve stopách svého otce Josefa. Vyhotovil Křižlický mlýn, k němuž vyrábím hamr, kovárnu s figurami kovářů,“ řekl František Nedomlel.

Právě z Křižlic v Krkonoších otec Františka Josef Nedomlel pocházel. Mlýn v obci dodnes stojí, František do něj jezdíval za mlada s dědečkem mlít obilí. Vytvořit figuru trvá i patnáct hodin. „Je to strašná piplačka, musíš vědět, jak na to. Bez brusky to nejde, je třeba znát anatomii. Všechny jsou anatomicky tvarované, do posledního svalu, tak, jak tomábýt. Jsou to chlapi, kteří buší denně do kovadliny, svaly mít musejí,“ usmíval se František Nedomlel. Ví, o čem mluví. Jeho strýc býval uměleckým kovářem. „Vzpomínám si, jak měl ty ruce, že nedal ani prsty k sobě,“ uvedl František Nedomlel.

Výrobu hamru neboli kovárny inicioval pastorační asistent římskokatolické církve Karel Peschke. Zprvu chtěl jen železo tepající kováříčky. „Rozhodli jsme se pro celý komplex hamru. Buduji jej na základech mého otce. První je třeba vymyslet, jak to všechno bude, což přímo realizuji do materiálu. Největší problém je shánět bezhlučné motorky,“ konstatoval František Nedomlel. Řemenice si dělá řezbář sám. Pohyblivé figury napouští teplým lněným olejem kvůli jejich větší trvanlivosti. Jedna z figur zpracovává železo, druhá jej brousí, třetí zpracovává na výhni, další dva kováři ručně železo kovají. Vše řezbář zpřevodoval řetězy a lany.

„Karel Peschke začne postavy skládat dohromady, v půli prosince by dílo měl mít hotové. Jeho zájmem je, aby na půlnoční už to bylo komplet hotovo,“ dodal řezbář. Církev se chystá vydat tematické pohlednice. „Už jsou v tisku v počtu dvou tisíc kusů. V nabídce jsou dvě různé pohlednice,“ potvrdil pastorační asistent Karel Peschke. Ten chválí Františka Nedomlela za údržbu figurek, staveb i motorků stávajícího Betlému. „Vloni jsme jej obohatili o pilu, letos o hamr, něco vymyslíme i pro rok příští. Snažíme se společně pokračovat v díle Josefa Nedomlela ze Starého Města, který betlém vyřezával v letech 1956 až 1987, kdy vyřezal poslední domeček a ovečku,“ doplnil Karel Peschke.

Jde ve šlépějích svého otce

Josef Nedomlel ze Starého Města by se dožil 9. listopadu 99 let. Jeho dílo jej přežívá nejen v Bruntále, ale i v Mohelnici. Navázal na něj syn František Nedomlel, rovněž řezbář. „Otec začal vyrábět bruntálský betlém zhruba před dvaapadesáti lety. Faráře děkana Františka Martinka následně převedli do Mohelnice, tam otec začal dělat betlém nový,“ řekl pokračovatel rodu František Nedomlel. Kvůli chabému zdraví nebyl Josef Nedomlel schopen na betlému dále pracovat. Zemřel v roce 1990, kdy mu bylo osmdesátapůlroku.

„Nyní navazuji na jeho práci já, jak v Bruntále, tak i v Mohelnici. V příštím roce by se otec dožil sta let. Narodil se 9. listopadu 1909. On je zakladatelem bruntálského betlému. Byl to nejen řezbář, ale také hasič a loutkoherec,“ vzpomínal František Nedomlel, jehož otec Josef bojoval po boku plukovníka Dajana Bajanoviče Murzina na Zlínsku protinacismu. „Onby ten betlém možná ani nebyl vytvořil. Jak se ukázalo, všechno zlé je k něčemu dobré. Když tátu mezi lety 1957 a 1958 perzekuovali a neprávem soudili komunisté, uzavřel se do ulity a doma jej začal budovat,“ uvedl František Nedomlel.

Tehdejší orgány vyštvali Josefa Nedomlela do Mohelnice, kde vznikl druhý, ještě větší betlém. „I tam se chystám dělat další sekci. Ztvárním, kterak selka dojí krávu, pasoucí se krávu, pět hrajících muzikantů v pohybu, chlapy řezající pilou dřevo, horníky vytahující na rumpálu rudu ze země,“ plánuje rozšířit odkaz otce Josefa František Nedomlel.„Čerpám z energie otce, a to doslova. Třeba na právě vytvářeném hamru pro bruntálský děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bruntále se kolo točí z jeho mlýna a pohání stroje v mé kovárně,“ liboval si řezbář.

S otcem spolupracoval už od mlada a hodně se naučil. Josef Nedomlel pocházel z Křižlic v Krkonoších. Právě Křižlický mlýn se stal inspirací pro jeho díla v Bruntále i Mohelnici. „On ten mlýn udělal přesně podle skutečné stavby, která v Křižlicích dodnes stojí. Do Mohelnice jej udělal větší, přidal jedno patro,“ doplnil řezbář.

O činnosti Josefa Nedomlela vedou v Mohelnici přesné záznamy, betlém vystavují v kapli sv. Anny kostela sv. Tomáše z Cantenburry. Figury do díla na ploše šest krát sedm metrů dodělává pravidelně nástupce František Nedomlel.