Proti plánované výstavbě přehrady bojují tvrdě v Nových Heřminovech.

„Stavbě přehrady chceme bránit všemi způsoby, myslíme to zcela vážně. Jsme přesvědčeni, že protipovodňovou ochranu lze budovat jiným způsobem, šetrnějším k přírodě a levnějším," řekl starosta Radek Sijka během hudební akce s příhodným názvem Rockem proti přehradě, která se v Nových Heřminovech konala na sklonku minulého týdne.

„Jde nám o to, aby přehrada za plánovaných patnáct miliard korun fungovala pro všechny, ne jenom pro privilegovaná města," mínil starosta Sijka. Proti přehradě bojuje starosta společně se zastupiteli obce nejen hudbou, ale i činy. Odmítli schválit změnu územního plánu, která by stavbě vodního díla dala zelenou.

„Současné zastupitelstvo obce plní to, k čemu získalo mandát od voličů. Samozřejmě se může stát, že se při volbách příští rok volení zástupci obce změní. Každý volič se může rozhodnout, s jakými očekáváními se k volební urně dostaví," sdělil starosta.

Zatopte to tady, aby se nehádali

Plánovaná výstavba přehrady rozdělila obyvatele obce na dva nesmiřitelné tábory.

„Nejlepší by bylo, kdyby zatopili celou obec," řekl obyvatel horní části obce Alois Ševčík. „Aby se lidi nehádali. Spory jsou finanční, něčí barák Povodí Odry vykoupí, něčí ne. Abyste si nemysleli, že jsem pro přehradu podle mého je k ničemu," přehrada podle Ševčíka protipovodňovou ochranu bruntálského regionu neřeší.

Ševčíkovi vadí, že přehrada neochrání obce na horním toku Opavy, jakými jsou Vrbno pod Pradědem, Karlovice, Široká Niva nebo Kunov. Ani tyto se ničivým povodním v roce 1997 nevyhnuly, podobně jako Novým Heřminovům. „Jedna přehrada ve vašem regionu myslím stačí, Slezská Harta," doplnil rekreant Josef Gregůrek ze zlínského okresu.

I lídr krnovské rockové kapely Contract Roman Stuchlík je proti přehradě. „Proto zde dnes hrajeme. Přišel bych, i kdybychom zde nehráli. Z mapy by kvůli přehradě zmizel kus krásné přírody," ujistil Stuchlík.

Přišla o všechno, teď volá o pomoc

Velkým neštěstím byla povodeň v roce 1997 pro pětaosmdesátiletou Žofii Šmigurovou z Nových Heřminov. S následky velké vody se potýká dodnes.

„Vůbec nevím, co mám dělat, jestli se vystěhovat, nebo zůstat. Povodně byly hrozné. Byli jsme po kolena ve vodě, přišla jsem o nábytek, o veškerý majetek. Hrozila mi smrt," vzpomínala se slzami v očích Žofie Šmigurová. Na všechno byla už tehdy sama, o to byla její situace složitější.

Problémy nevymizely dodnes. „Můj dům Povodí Odry jako investor stavby nevykoupí. Dům mi padá na hlavu. Nemám peníze, nikdo mi nepomůže ani neporadí. Našel by se někdo, kdo mi opraví zdi nebo mě jinak podpoří? Jsem sama, peníze nemám," hořekovala Šmigurová. V době povodní pomohli manželé Drobní, kteří ji přijali pod svou střechu, bydlela i v obci Oborná a v Bruntále. V obci žije od roku 1945, a dnes jí zůstalo pouze zoufalství.

„Mi je to jedno, jestli postaví přehradu. Já už se toho stejně nedožiju," dodala.

Nechci přehradu, mám to tu rád

Odpůrci přehrady podepisovali v pátek 16. srpna v Nových Heřminovech petici proti její výstavbě. Jedním ze signatářů se stal Jakub Vrábel z Ostravy.

„V obci jsem vyrůstal, nechci, aby všechno to krásné šlo pryč. Mám to tady rád," zdůvodnil svůj podpis Vrábel. Na arších se nakonec objevilo podpisů několik desítek. Petici, stejně jako akci Rockem proti přehradě, iniciovalo místní občanské sdružení Obava.

„Ti, co dnes přišli, chtějí vyjádřit protest proti stavbě přehrady, která se nám zdá nesmyslná, protože protipovodňová ochrana se dá vytvořit jiným způsobem, a ne betonovou přehradou," konstatovala předsedkyně Obavy Vítězslava Erbenová.

Pokud chceme být chráněni před velkou vodou a jejími následky, měli bychom využít takzvaných měkkých protipovodňových opatření. Dát velké vodě prostor, aby se rozlila v lukách a lesích. Taková opatření jsou mnohonásobně levnější než přehrada, také šetrnější k životnímu prostředí. Takové je mínění Jany Vitnerové z Arniky, celostátní organizace spojující lidi usilující o lepší životní prostředí z Brna.

„Měkká protipovodňová opatření pracují zdarma a jsou levná. Zdejší záměr za patnáct miliard považuji za tunel. Nikoho neochrání, ale spíše obohatí ty, kteří se chtějí na výstavbě podílet," prozradila svůj pohled na věc Vitnerová.