Všichni smekly klobouky, zaznělo myslivecké troubení a hospodář honebního společenstva předal každému lovci úlomek, tedy ulomenou větvičku, kterou si lovec dává na pravou stranu klobouku a nosí do konce dne. Pak následovala poslední leč, tedy posezení v nedaleké hospůdce s přáteli, kteří přijeli z širokého okolí. Nechyběl další nezbytný ceremoniál, vyhlášení krále honu a také nejlepšího honce, respektive honkyně, protože šlo o ženu.