Jak nejlépe využít spoustu volného času než setkáními s ostatními, kulturními programy, sportovními aktivitami nebo třeba jen posezením a rozhovorem v příjemném prostředí. Na volnočasových aktivitách seniorů se podílejí někde sami senioři, jinde jim bohatý program připravují kulturní zařízení nebo místní domovy pro seniory.

Klub seniorů v Bruntále

Od osmdesátých let minulého století existuje v jednom z panelových bytů v Pionýrské ulici v Bruntále Klub seniorů, ve kterém se schází více než dvacet členů z řad místních seniorů. Program si připravují sami, s návrhem na aktivitu zde může přijít každý.

„Já třeba ráda vyšívám a tvořím různé dekorace. Tak vždy přinesu na ukázku něco, co jsem vyrobila, pokud se to ostatním líbí, tak se tomu pak společně věnujeme, nebo je učím dekorace vyrábět," vysvětlila Eva Navrátilová, členka klubu.

Krom ručních prací navštěvují senioři různé kulturní akce, přednášky, pořádají literární nebo kvízová odpoledne a do programu klubu patří také společenské akce, jako jsou narozeninové oslavy členů nebo vánoční besídka s tombolou a nadílkou.

Výplň volného času

Program však zdejším seniorům nabízí i různé kulturní nebo vzdělávací instituce. V bruntálském kině provozuje svou činnost klub Bio Senior, který nejméně jednou za měsíc promítá filmová představení, na něž mají senioři zvýhodněné vstupné, na film však může přijít každý. Koncem tohoto měsíce se mohou návštěvníci těšit na dobrodružný historický film s názvem V srdci moře.

Senioři mají také možnost procvičit si hlavu na místní univerzitě třetího věku, kterou pořádá Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Bruntál pod záštitou Mendlovy Univerzity v Brně. Jedná se o zájmové studium občanů zejména seniorského věku.

Aktivity seniorů v Dolní Moravici

Klienti Domova odpočinku ve stáří v Dolní Moravici se také těší z programů, které jim pracovníci rýmařovské diakonie nabízí. Patří mezi ně několik druhů terapií, jako je reminiscenční terapie neboli terapie vzpomínkou, jejímž cílem je vyvolat příjemné vzpomínky, které mají pro člověka důležitou hodnotu, a zlepšit tak kvalitu jeho života.

Dalšími jsou například muzikoterapie (léčba hudbou) nebo arteterapie (léčba pomocí tvoření různých obrazů).

„Dalšími nabízenými aktivitami jsou třeba práce s keramikou. Většina aktivit je pro klienty domova dobrovolná s tím, že klient se zájmem o účast požádá někoho ze zdejších pracovníků," sdělila Lucie Vrtcová, pracovník Diakonie ČCE Rýmařov.

Vrbenští senioři spolupracují s dětmi

Ani ve Vrbně pod Pradědem se nájemníci místního domova pro seniory ležícího v mnichovské části města Vrbna pod Pradědem rozhodně nenudí. Od léta se zapojují do nejrůznějších projektů a aktivit, kterými chtějí život v domově otevřít veřejnosti a místním občanům. Domov pro seniory spolupracuje také s vrbenskou mateřskou školou nebo dětmi z místního dětského domova.

Pomocí vzájemných návštěv, vystoupení dětí pro seniory, nebo naopak čtení pohádek dětem se obě generace snaží navázat vztahy, vážit si jeden druhého a zpříjemňovat si navzájem volný čas.

Projekty vrbenských seniorů

V současné době jsou senioři zapojeni hned do dvou projektů, první nese název Jedeme v tom společně. Smyslem této akce je motivovat seniory k pohybu, v tomto případě jde o jízdu na šlapadle či rotopedu. „Našim záměrem je zapojit i další domovy pro seniory v České republice, čím více partnerských domovů, tím lépe," oznámil Jan Vavřík, ředitel Domova pro seniory ve Vrbně pod Pradědem.

Na druhém projektu s názvem Jsme pod jednou Střechou se opět podílejí děti a také vrbenské Středisko chytrých aktivit Střecha. V rámci pravidelných setkání každou středu v prostorách střediska prozatím senioři například vyráběli valentinky a děti z místního dětského domova si pro ně připravily vystoupení.

Tento projekt navíc nabízí prostor klientům domova setkat se se seniory žijícími normálně ve městě.

Mají přes osmdesát devadesát a užívají si život

Paní Svatoslava má stále plné ruce práce. Bydlí v krnovském domově pro seniory, háčkuje úhledné dečky, čte knihy o historii, každý den se podívá na zprávy, čte noviny, každý den jde na procházku.

„Na víc nemám čas," říká paní Svatoslava Zeniuková, která v domově bydlí šest let a oslavila zde své 92. narozeniny. Dříve pracovala jako učitelka a její bývalí žáci ji dodnes navštěvují. A nejen to. Organizují pro ni výlety a k narozeninám jí věnovali krásnou fotoknihu plnou společných vzpomínek.

Jaký je její recept na život? Co dělá, když na ni přijdou chmury? „Chmury si nepřipustím. Když přijdou, chopím se nějaké práce. Lidé by si měli vážit toho, že se mají dobře. Neměli by se hádat a chtít po druhých, aby byli dokonalí," podělila se o svou životní moudrost v rozhovoru paní Svatoslava.

Zůstat aktivní a zpříjemnit si stárnutí se daří také Marianně Hudečkové, která je rovněž obyvatelkou krnovského domova pro seniory. „Chodím cvičit, do klubu, hraji karty, háčkuji, pletu, hraji na klavír, ráda se strojím, chodím k holiči, užívám si tady důchod," uvedla Marianna Hudečková.

„Celý život jsem pracovala hlavou, to pomáhá. Snažím se být soběstačná, nepodléhat. Kdybych se šetřila, už nevstanu, tak chodím, i když to bolí," uvedla pětaosmdesátiletá dáma.

I na další obyvatelce domova, osmaosmdesátileté Zdence Bízové, je vidět, že se snaží na všem vidět do dobré a raduje se z „obyčejných věcí". „V domově se mi moc líbí, jsou tu hodné sestřičky a všechny pracovnice a dobře tu vaří. Nejvíce mě potěší, když přijde návštěva," řekla paní Zdenka.

V tu chvíli se otevřely dveře a do pokoje vešla dcera, která maminku v domově často navštěvuje. Všechny tři jsme se tomuto kouzlu okamžiku zasmály. Paní Zdenka vychovala tři dcery a vnuka Fandu. Příbuzní ji navštěvují, v rodině vnuka trávívá Vánoce. „Když vzpomínám na minulost, i na válku, na těžkou práci v zemědělství, snažím se připomínat si to hezké," uzavřela seniorka.

Senioři tráví volný čas aktivně

Domov pro seniory, městská knihovna, Kino Mír, Charita Krnov, Parkinson klub Krnov, ale i další organizace nabízejí krnovským seniorům aktivní využití volného času. A senioři přiměřeně svým možnostem tuto nabídku využívají.

Denní stacionář Charity Krnov v Hlubčické ulici mohou zájemci navštěvovat každý všední den od 9 do 16 hodin. „Stacionář navštěvuje denně průměrně sedm osm klientů, někteří chodí každý den, jiní jen některé dny v týdnu. Naše nejstarší klientka má 92 let," představila stacionář jeho vedoucí Marcela Harasimová.

Na každý měsíc jsou naplánovány různé aktivity, rukodělné i vzdělávací, jako například trénink paměti nebo reminiscenční cvičení. „Tento čas jsme prožívali jako masopustní, takže jsme pekli koblihy, nezapomněli jsme ani na Valentýna a tvořili valentýnská srdce," doplnila Marcela Harazimová.

Klientům, kteří bydlí v Domově pro seniory v Rooseveltově ulici, zpestřují dny různé kulturní akce. Jen v posledních dnech tak například mohli péct štrůdly a vzpomínat při tom, co, kdy a jak dříve pekli, mohli společně navštívit výstavu voskových figurín ve Flemmichově vile nebo si poslechnout poezii na vernisáži výstavy fotografií Jiřího Juráska, kterému focení pomáhá vyrovnat se s Parkinsonovou nemocí.

Jeho výstavu pořádá Parkinson klub Krnov, který počátkem prosince založila Anežka Matochová. „Jsme na startu, ve fázi hledání parkinsoniků. Někteří se již zapojili, nyní máme 12 členů," uvedla zakladatelka.

Nejbližší akcí, kterou klub pořádá, je odborná lékařská přednáška Příběh Parkinsonovy nemoci, která se uskuteční ve čtvrtek 25. února ve studovně městské knihovny. Přednášejícím bude garant Parkinson klubu Krnov primář Vladimír Šigut. Městská knihovna pořádá akce, které by mohly zaujmout také seniory, pravidelně. V lednu to byla například přednáška o zdravém životním stylu Zůstaň mladý a nestárni.

Nestárnout samozřejmě nelze, ale zdravým životním stylem, ke kterému patří právě aktivita, věnování se vlastním zájmům a udržování společenských kontaktů, je možné stárnutí zpomalit či jej alespoň zpříjemnit. Jako se to daří Marianně Hudečkové, pětaosmdesátileté obyvatelce krnovského domova pro seniory.

„Chodím do klubu, hraji karty, háčkuji, pletu, hraji na klavír, ráda se strojím, chodím k holiči, užívám si tady důchod," uvedla Marianna Hudečková. „Celý život jsem pracovala hlavou, to pomáhá. Snažím se být soběstačná, nepodléhat. Kdybych se šetřila, už nevstanu, tak chodím, i když to bolí," podělila se o svůj recept na stáří seniorka.

Miriam Opletalová, Gabriela Mathiasová