Terminál, to není jen zastřešení autobusových nástupišť, ale celý prostor od silnice vedoucí na Opavu po zadní část vlakového nádraží, kde vznikla nová parkovací místa.

Co se týká objektu zastřešení nástupišť autobusového nádraží s čekárnou, to si vyžádalo necelou třetinu celkových nákladů na výstavbu terminálu. Náklady dosáhly zhruba výše šedesáti milionů korun a městu se podařilo zajistit dotaci ve výši pětaosmdesáti procent.

„Rekonstrukce se týkala celého prostranství ve frekventované vstupní části města. Smyslem bylo také zpříjemnit lidem cestování, usnadnit přístup k informacím o spojích, umožnit využít toalet a podobně," řekl mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek. Velká většina prací okolo terminálu byla hotová už v loňském roce, kdy byla proinvestována i většina prostředků.

„Ke zpoždění dokončení stavby došlo kvůli přepracování projektu ocelové konstrukce zastřešení nástupišť autobusového nádraží s čekárnou v zájmu zajištění maximálního bezpečí pro cestující," doplnil Jiří Ondrášek. Dodal, že futuristický vzhled vychází z návrhu architektky.

Za podobu zastřešení se na hlavy představitelů města snáší i kritika z řad veřejnosti. Podle oponentů taková stavba není vhodná do podhorského prostředí, při nepřízni počasí prý bude zastřešení naprosto nedostatečné a celá stavba je zbytečně veliká.

„Čistě lidsky je celé řešení autobusového nádraží nepříliš racionální, když jeho podobu srovnáte se sousedící historickou budovou nádraží vlakového," vyjádřil své pochyby bruntálský architekt Radim Lýsek.

Zastřešení považuje za samoúčelné, překombinované s nelogickým tvarem, navíc cestující nemá šanci ochránit před větrem a deštěm.

„Z provozního ani funkčního hlediska neposkytuje žádné pohodlí cestujícím. A jeho podoba? Už dnes se mezi mladými lidmi ustálilo rčení: sejdeme se pod dámskou hygienickou potřebou s always křidélky, slušně řečeno. Prostě tvar zvítězil nad funkčností. Stavba je minimálně diskutabilní," dodal architekt Radim Lýsek.