Nobelovu cenu za chemii letos získali Martin Karplus, Michael Levitt a Arieh Warshel. „Dílo Karpluse, Levitta a Warshela je průlomové, protože dokázali spojit klasickou newtonovskou fyziku se zásadně odlišnou fyzikou kvantovou. Před nimi si chemici museli vždy vybrat pouze jednu z nich," zdůvodnila své rozhodnutí Královská švédská akademie věd.

Jejich vědecká práce přenesla chemické experimenty z laboratoří do kyberprostoru a její výsledky položily základy nového typu farmaceutiky a našly využití v počítačových simulacích, katalyzátorech automobilů či ve slunečních bateriích.

Martin Karplus má 83 let a jeho současná vědecká práce se týká především zkoumání vlastností molekul s významem pro biologii. Narodil se v roce 1930 v židovské rodině ve Vídni. Karplusovým se podařilo před nacismem utéct do USA. Martin Karplus je profesorem chemie na Harvardově univerzitě v Massachusetts, jeho bratr Robert je psychiatr a působí na univerzitě Berkeley v Kalifornii.

Právě od něj získali členové Občanského sdružení Krnovská synagoga rodokmen Karplusů, který roku 1903 sestavil Heinrich Karplus, c. a k. stavební rada na ministerstvu železnic ve Vídni.

Co prozradil rodokmen Karplusů

Z rodokmenu vyplývá, že otec Martina a Roberta Karplusových Hans (ročník 1898) byl synem Johanna Paula Karpluse (ročník 1866), psychiatra a docenta medicíny na vídeňské univerzitě. O čtyři generace zpět najdeme v přímé genealogické linii Lewina Karpluse (narodil se 1746) jako představeného osoblažské židovské obce a stejnou funkci zastával už Lewinův pradědeček Moses Samuel Karplus (zemřel 1715).

Historie osoblažské židovské komunity

Osoblaha (německy Hotzenplotz) leží na česko-polské hranici, která v minulosti bývala hranicí mezi Rakouskem a německým Pruskem. Jak je možné, že se právě zde usadila židovská komunita už v dávné historii?

V době zákazu pobytu Židů v opavském Slezsku od reformace v 16. století až do roku 1848 byla Osoblaha majetkem olomouckých římsko-katolických biskupů. Díky jejich tolerantnímu přístupu se Osoblaha stala jediným místem regionu, kde se Židé směli usadit a žít.

Pro svou odlehlost od ostatních židovských obcí získal výraz Hotzenplotz pejorativní nádech. Dodnes se v některých kruzích zbožných Židů používá slovo Hotzenplotz jako ekvivalent českého Kocourkova.

Z Osoblahy pochází řada osobností

Z Osoblahy však pocházela celá řada úspěšných lékařů, právníků a obchodníků. Známé jsou například bruntálské rodiny Berl a Marburg, ale také mnozí krnovští průmyslníci na přelomu 19. a 20. století, například z rodin Pollak, Reik, Gessler či Lichtwitz.

Přestože městečko Osoblaha bylo velmi poškozeno při bojích na konci druhé světové války, na starém židovském hřbitově v Osoblaze se do dnešních dnů dochovalo 313 náhrobků unikátního typu s velkými ornamenty.

Pavel Kuča