VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nepatrné stopy, které zasvěceným mnohé prozradí

Lesy kolem Andělské Hory a Suché Rudné jsou plné jamek a kopečků. Běžnému turistovi nic neříkají, ale manželé Josef Večeřa a Viera Večeřová v nich vidí těžební jámy, odvaly štol, prospektorské sondy i sedimenty přemístěné rýžováním zlata. Jsou totiž geologové, kteří se zaměřili na báňskou historii.

17.9.2017
SDÍLEJ:

OHRAZENÍ starých důlních děl není potřebné ani tak z bezpečnostních důvodů, ale spíš aby traktory a harvestory při těžbě dřeva nezničily archeologicky cenou lokalitu.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Tak náročnou výpravu příznivci historie už dlouho nepamatují. Manželé Večeřovi je počátkem srpna vzali na desetikilometrový pochoďák mezi Andělskou Horou a Suchou Rudnou. Vedli je neprostupným houštím a příkrými svahy a při tom jim ukazovali spoustu sotva znatelných dolíčků.

„Na lidi to může působit jako kouzlení, když jim vykládám, co všechno dokážeme vyčíst z těchto zarostlých jamek. Trvalo nám to nejméně pět let, než jsme se naučili vidět v terénu, co všechno se zde odehrávalo ve středověku,“ vysvětloval Josef Večeřa.

Dnes mu stačí letmý pohled, aby poznal, zda lesní kopeček vytvořil vývrat stromu nebo zlatokop.

Hornické zákony zapsané v terénu

Na své zkušenosti, na silné paže a na zákon se spoléhali středověcí prospektoři, když v Andělohorském rudním revíru vypukla zlatá horečka. Jihlavské horní právo roku 1249 zavedlo jednoduché pravidlo: kdo dřív najde, ten má co těžit a ostatní mají smůlu.

„Museli vykopat co nejvíc průzkumných jam a z nich vybrat tu s nejkvalitnější rudou. Tam, kde byla, se položila takzvaná důlní míra, což je oprávnění k těžbě podle horního práva. Důlní míra garantovala přednost, takže ostatní museli pryč.

Někdy ale vznikla i těžařstva, když ten, který našel zlato, přibral i ostatní, aby na tu náročnou práci nebyl sám,“ popsal Josef Večeřa, jaké zákony zde platily před staletími.

Protože prospektorské sondy i důlní míry měly zákonem přesně stanovené rozměry a vzdálenosti, dokáže báňský odborník přečíst historii naleziště pouhým pohledem do mapy. Když se do ní zakreslí všechny kopečky a jamky, už jen jejich vzájemná poloha a počty ve skupinkách prozradí spoustu informací.

Díky tomu manželé Večeřovi čtou tečky v mapách stejně spolehlivě, jako kdyby to bylo Braillovo písmo. Jednou možná jejich závěry potvrdí i archeologové.

Jak najít zlato? Podle vegeteace

Středověcí hledači zlatonosné rudy neviděli kolem Andělské Hory uměle vysázené smrkové monokultury jako dnes, ale přirozenou vegetaci. Pokud hledali žílu, kterou provází sulfidy, stačilo najít rostliny, co potřebují kyselé prostředí.

Když hledali rudy vázané na karbonáty, stačilo najít vegetaci, která preferuje vápnitou půdu.

„Nepředstavujte si středověké horníky a prospektory jako hloupé neznalé lidi. Byl to velmi vážený cech. Každý už jako malý šolda šel probírat rudu, aby se vycvičil, jak ji rozeznat od hlušiny, a byl pak na svou budoucí profesi dobře připravený. Základním nástrojem prospektorů jsou oči a proutkařská virgule,“ uvedla Viera Večeřová.

Schopnost proutkaření mizí

Odpradávna hledači kovů věděli, že rudné žíly fungují jako geopatogenní zóny, takže je lze hledat také proutkařením. Ideální virgulí je čerstvě uřezaný vrbový proutek, ale Viera Večeřová to zkusila předvést i se suchou větví.

„Vidlice se drží úplně volně. Procházíte terénem a čekáte, až zareaguje na žílu a ohne se. Tenkrát ještě lidé neměli smysly tak otupené elektrosmogem jako my a v zemi nebylo tolik kanalizací a kabelů. Dnes to máme těžší a navíc v populaci schopnost proutkaření postupně mizí.

Dříve měl tuto schopnost úplně každý,“ uvedla Viera Večeřová s tím, že dnes má proutkařské schopnosti přibližně každý sedmý muž a každá pátá žena.

„Z těch, kterým se to zachovalo, sotva desetina umí své proutkařské schopnosti vědomě využívat a rozvíjet. Třeba když hledáte vodu, tak nestačí určit místo ke kopání studny s přesností plus mínus deset metrů. Na přesné určení potřebujete proutkařský trénink a spoustu zkušeností,“ popsala Viera Večeřová podstatu tajemného proutkařství.

Výstava v kapli

Archeologický průzkum prokázal, že Suchá Rudná zažila první zlatou horečku už počátkem 13. století. Nejen místním vykopávkám, ale historii hornictví v celém andělskohorském rudním revíru je věnována výstava instalovaná v kostelíku v Suché Rudné.

Výstavu Zlatorudnou krajinou připravil Národní památkový ústav NPÚ v Ostravě. Na kapli Nejsvětější Trojice v Suché Rudné jsou telefonní čísla na Zkrášlovací spolek Suchá Rudná, který všechny zájemce ochotně pozve na prohlídku, co se dochovalo v krajině po staletích dolování.

Historie dolování zlata v Andělohorském revíru1220–1230 – Tak přesně se podařilo moderními metodami datovat stáří dřevěných konstrukcí, které archeologové našli v Suché Rudné v dobývce za hotelem Holzberg
1439 – První písemná zmínka o dolech. Šlo o spor, který řešila městská rada v Olomouci
1554 – Velký spor mezi Janem starším z Vrbna a opavskými měšťany o vodu z Bílé Opavy, která byla odvedena do Suché Rudné pro potřeby těžařů. V terénu je stále patrný osmikilometrový kanál, který začínal nad Karlovou Studánkou a vedl sedlem Hvězdy až do Suché Rudné
1515–1621 – Dolování pod správou pánů z Vrbna
1621–1760 – Dolování těžařstvy pod správou řádu německých rytířů
1760–1772 – Pokus o obnovení dolů státním erárem
1831–1935 – Pokusy o obnovu dolů různými těžařstvy
1950–1990 – Novodobé průzkumy nalezišť

POZNÁMKA FIDELA KUBY: Obnovit těžbu?

Ložiska zlata v Jeseníkách máme dobře zmapovaná. Závěr: Jeseníky jsou bohaté na chudá naleziště. Zlata je sice v podzemí dost, ale je tak rozptýlené a tak hluboko, že se ho při současných cenách nevyplatí těžit.

Ve Zlatých Horách se sice zlato těžilo ještě v devadesátých letech, ale šlo o polymetalické rudy, takže o rentabilitě rozhodovala kromě zlata také cena olova, zinku a stříbra. V Suché Rudné byla nejlepší ložiska zlata vybrána už ve středověku.

Název Žebrácký potok napovídá, jak asi dopadly pokusy zbohatnout právě tady na rýžování. V Suché Rudné se Žebrák vlévá do potoka Podmáslí – Buttermilch. Ten rozčarovaní prospektoři pojmenovali na základě zjištění: „Někdo tu před námi slíznul smetanu a na nás už zbylo jen podmáslí.“

Romantičtí sportovní zlatokopové sice i dnes znají v Jeseníkách místa, kde se dá během chvilky spolehlivě vyrýžovat šupinka zlata, ale z ekonomického hlediska to nestojí za řeč. Pokud ale v budoucnu stoupne cena zlata nebo se objeví nové technologie, možná bude rentabilita ložisek přehodnocena.

Když se v hospodářském cyklu konjunktura přehoupne do recese, akcionáři i střadatelé peněz znejistí a poohlížejí se po něčem spolehlivějším. Většinou to skončí prudkým růstem ceny zlata.

Když jsem byl prvňáček na základní škole, stálo zlato 45 dolarů za unci. Než jsem odmaturoval, dosáhla cena zlata 850 dolarů za unci. Když krize 2008 způsobila ztrátu důvěry ve finanční systém, vyhnalo to cenu zlata přes 1900 dolarů za unci.

Nemusíte ale běžet na nákup do zlatnictví, než si ujasníte, co za stejnou dobu provedla inflace s hodnotou dolaru. Zlato se krásně blyští, ale samo o sobě žádné úroky ani dividendy neplodí, takže po odeznění krize jeho cena zas klesla.

Přesto tato epizoda drahého zlata stačila ministerstvu průmyslu k tomu, aby přehodnotilo surovinovou politiku státu a spustilo spekulace o obnovení těžby ve Zlatých Horách.

„Bylo by dobré podpořit obnovení těžby zlata, a to z toho důvodu, že cena zlata na světových trzích se od zastavení těžby v roce 1993 mnohonásobně zvýšila, takže by byla rentabilní,“ řekl Miloš Zeman při návštěvě Zlatých Hor v roce 2015.

V Suché Rudné ještě nebyl.

Autor: František Kuba

17.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prvňáčci ze Základní školy a Mateřské školy Andělská Hora se svou třídní učitelkou Pavlínou Doleželovou.

Představujeme prvňáky ZŠ Andělská Hora

Předválečná plovárna by se už pomalu mohla řadit mezi památky, ale v těchto dnech už finišují přípravy na zahájení generální rekonstrukce.
7

Koupaliště dostanou novou podobu

Cítíte se v Krnově bezpečně?

Kde se cítíte ohrožen? Jakou trestnou činností? Jaké místo by mělo být monitorováno kamerou?

Bruntál musí přehodnotit ambice

Fotbalisté bruntálského Slavoje Olympie mají za sebou zářný podzim v krajském přeboru. Po první polovině sezony ztrácí ze třetí příčky na vedoucí Heřmanice pouhé dva body.

Fotbalisté Krnova si mysleli na víc, ztráceli ale venku

V podzimní části krajského přeboru si fotbalisté Krnova jistě dělali zálusk na lepší než jedenácté místo v tabulce.

Příběhy bezpráví přípomínají tradici vzdoru

Projekt společnosti Člověk v tísni připomíná statečné lidi, kterým je třeba projevit úctu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT