Historik Městského muzea v Krnově Alexandra Michl-Bernard při této příležitosti připomněl, že v období vzniku Československa většina Krnovanů mluvila německy, takže měli úplně jiné představy o budoucím státním uspořádání než Češi a Slováci.
Tak jako jsou letos média plná zpráv o koronaviru, v říjnu 1918 zase v Krnově informovaly noviny o epidemii španělské chřipky, nedostatku léčiv a o problémech, jaké provází transport nemocných do nemocnice.

Jindy rozhádaní němečtí politici se v Krnově dokázali shodnout na společném postupu. Založili německý Lidový výbor, v němž by byly zastoupeny všechny politické strany.
Snili o vzniku provincie Sudetenland, která bude stejně jako Deutschböhmen součástí Rakouska. Podobně jako „vláda“ Sudetenlandu také německý lidový výbor v Krnově kroky činili kroky k zajištění životaschopnosti provincie.
Pozornost se soustředila především na krnovské hlavní nádraží, které bylo nejen dopravním, ale také informačním uzlem, kam přicházely telegramy generálního ředitelství v Praze. Byl zakázán export potravin, textilu či oceli ze Sudetenlandu na slovanská území. Také v Krnově zastupitelstvo podpořilo vytváření německé milice Volkswehru. V Krnově nakonec působila jednotka v síle 450 mužů.

Vedení Sudetenlandu si postupně uvědomilo izolaci provincie i nemožnost ozbrojeného odporu. Po konzultacích ve Vídni byli představitelé Sudetenlandu připraveni kapitulovat. Krnov byl československým vojskem obsazen až 27. 12. 1918. Na krnovskou radnici dorazil oddíl o síle 150 mužů, který starostovi města Johannu Kienelovi oznámil, že Krnov bude připojen k Československu.
Po dlouhém jednání němečtí Krnované odmítli jakékoliv násilné akce a pouze formálně vznesli protest. Když do Krnova dorazila další jednotka československého vojska o 600 mužích a za zpěvu národních písní pochodovala k radnici, ulice lemovaly špalíry zvědavců. Vše probíhalo v klidu.

Vojáci starostovi oznámili obsazení Krnova jménem republiky a jeho připojení k Československu. Starosta odpověděl protestem proti obsazení „čistě německého“ města Krnova a vznesl požadavek na „právo sebeurčení německého lidu“ podle bodů stanovených prezidentem USA Woodrowem Wilsonem.