Řád německých rytířů působí v našem regionu přibližně osm století. Dnes už pod názvem Německý řád prostřednictvím svých kněží působí ve farnostech na Bruntálsku, v Karlově Studánce, na Sovinci, Opavsku a Bouzovsku. Tento řád provází také dávné křivdy, které dosud nejsou právně uzavřené. Zabavení řádového majetku nacistickým Německem a poválečnou konfiskací má v současnosti soudní dohru.

Německý řád napadl žalobou převod svých bývalých nemovitostí ze státu na kraj.

Německý řád podal šest žalob

Konkrétně čtyři žaloby podala Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, jak se Německý řád v Česku nazývá, a dvě žaloby Československá provincie Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské, což je ženská větev Německého řádu. Týkají se zámku a dalších budov v Bruntále, hradu Sovince a dalších budov v Opavě a ve Vrbně pod Pradědem.

V současnosti jde řádu o to, že v rámci zákona o církevních restitucích lze vydat pouze státní majetek.

Kraj, stát a církevní restituce

Takzvaný blokační paragraf měl bránit tomu, aby nedocházelo k převádění státního majetku na jiné majitele dříve, než budou přezkoumány a vypořádány restituční nároky. Blokační paragraf blokuje majetek, který zabral stát církvím po únoru 1948. Vztahuje se také na majetek, který získal náš kraj? To už rozhodne soud.

Kraj: Budeme se bránit právně

„Tento majetek budeme bránit všemi právními prostředky, protože nás se zákon o církevních restitucích netýká. Majetek jsme od státu převzali v dobré víře a vlastníme ho jako poctivý držitel patnáct let. Není důvod pochybovat o legitimnosti našeho vlastnictví," uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana Josef Babka (KSČM).

Pro posouzení oprávněnosti nároků je důležité, jak se řád zachoval před válkou a za války. Svou loajalitu vůči Československu řád dokázal například tím, že před válkou poskytl 15 milionů korun na výstavbu pevnostních opevnění kolem Opavy.

Velmistr Řádu Robert Schalzky byl počátkem třicátých let významným politickým oponentem Henleina. Také proto byl v roce 1938 Řád výnosem hitlerovského Německa zrušen a jeho majetek zkonfiskován.

Restituční nároky

Řád své restituční nároky staví na tom, že jeho majetek sice byl konfiskován podle poválečných prezidentských Benešových dekretů, ne však Řádu, ale nacistům. Nacisté Řád zrušili jako nepřátelský říši a mnohé jeho členy pronásledovali a některé i popravili.

S poválečnou konfickací se Řád nesmířil a domáhal se nápravy soudní cestou. Nejvyšší správní soud sice dal za pravdu Řádu, že poválečná konfiskace podle Benešových dekretů v jeho případě byla neplatná.

Bohužel soud vynesl toto své důležité rozhodnutí až v únoru 1948 v předvečer nástupu komunistů k moci. Je jasné, že pak už toto soudní rozhodnutí nemohlo být naplněno.

Ve svém nálezu soud vyhověl stížnosti Řádu a převzetí majetku ministerstvem zemědělství zrušil. Definitivně bylo rozhodnutí soudu potvrzeno až v prosinci 1948, čímž podle řádu byla prolomena hranice února 1948, která dnes odděluje platné restituční nároky od promlčených křivd, které jsou uzavřenou kapitolou historie.

Aktuální soudy

„Byla podána žaloba na stát na vydání Bouzova a dalšího majetku, jehož vydání bylo zamítnuto. Také bylo podáno šest určovacích žalob na Moravskoslezský kraj, z nichž jedna se týká hradu Sovinec," informoval Deník mluvčí Německého řádu Mikoláš Černý.

V určovacích žalobách napadá Řád převod nemovitostí ze státu na hejtmanství. Podle jeho právního názoru byl převodem porušen takzvaný blokační paragraf.

Jestliže by Německý řád s určovací žalobou uspěl a majetek, například hrad Sovinec, by na základě blokačního paragrafu zase přešel zpět do rukou státu, dostal by Řád příležitost bojovat o jeho navrácení podle zákona o církevních restitucích.

Karlova Studánka

Řád se podle mluvčího Černého hodlá soudit o všechen majetek, který mu stát doposud odmítl vydat. Jako první podal vloni v říjnu žalobu kvůli nevrácení kostela v Karlově Studánce. Ministerstvo kultury vydání odmítlo.

„Přestože se o převodu kostela Řádu jednalo již v roce 2010 jakožto o bezúplatném převodu z majetku státu. Jednalo se o jediný kostel v České republice spravovaný ministerstvem kultury. Navíc od roku 2001 zde slouží mše kněz Řádu," sdělil mluvčí Černý.

Co chce vrátit Německý řád

Německý řád chce dosáhnout vydání nemovitostí - areál zámku Bruntál, hrad Sovinec.

Soubor nemovitostí v Bruntále: (budovy Střední průmyslové školy, Obchodní akademie, Domova mládeže) a Vrbně pod Pradědem (budovy Základní školy, školní družiny a jídelna Dětského domova). Další nároky se týkají Opavy (budovy průmyslovky, Dětského domova, školní jídelny).

Nároky církví vůči obcím v Moravskoslezském kraji

Podle informací krajského úřadu aktuálně církve či církevní organizace uplatňují majetkové nároky vůči 16 obcím v kraji. Kromě nároků někdejšího Německého řádu uplatňuje nároky vůči některým obcím také Římskokatolická církev.

Ve 3 případech o nároky Československé provincie Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské (Andělská Hora, Ryžoviště, Vrbno pod Pradědem),

ve 3 případech o nároky České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (Bruntál, Jiříkov, Karlova Studánka),

v 6 případech o nároky Římskokatolické církve (Bílčice, Dětmarovice, Hukvaldy, Rychvald, Třebom, Rýmařov),

nárok Slezské církve evangelické (Nýdek),

nárok Konventu Minoritů (Krnov),

nárok Českého velkopřevorství Suverénního řádu Maltézských rytířů (Hlinka)

Církevní restituce

Na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, jehož základem jsou naturální restituce původního církevního majetku, který je ve vlastnictví státu, má stát vydat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun.

A na základě dohody, kterou církve se státem uzavřely, pak také během 30 let vyplatit 59 miliard korun za majetek, který už stát nevlastní. V případě žalob podaných koncem minulého roku na samosprávné celky už jednali zástupci krajů s církevními představiteli, aby církve respektovaly zákon o převodu majetku ze státu na kraje z roku 2000, a o tento majetek se nesoudily.