Požadavky na navrácení majetku vznáší řád opakovaně od roku 1989. Řád existuje už více než osm století, vznikl během křižáckých tažení v roce 1190 v Akkonu (Palestina) a na postu velmistra se za tu dobu vystřídalo pětašedesát osob.
Velmistr sídlil v Akkonu, na Sicílii, na Kypru, v Benátkách, na hradu Malbork v Polsku a také v Bruntále. Na Bruntálsku řádu patřily rozsáhlé pozemky, vyvíjel zde rozsáhlou humanitární, zdravotní a sociální činnost, provozoval nemocnice, domovy důchodců, školy.
Otázka navrácení majetku řádu je sporná, prolomila by se totiž hranice 25. února 1948, a to je podle zákona nemožné. Německému řádu byl majetek po válce zabaven podle Benešových dekretů. Řád zase argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud. Jestli řád ve svých požadavcích uspěje, není vůbec jisté.
Německý řád požaduje navrácení majetku
Získá Německý řád zpět bruntálský zámek, hrad Sovinec nebo lázně Karlova Studánka? O navrácení tohoto majetku a také rozsáhlých pozemků požádal Německý řád. V rámci církevních restitucí by Německý řád rád získal i miliardové majetky v bruntálském regionu. Získá ale řád veškeré nemovitosti, na které vznáší nárok? Do církevních restitucí by měl patřit pouze státní majetek, a ne majetek kraje.
„Kraj není osobou povinnou k vydávání majetku," upozornila ředitelka bruntálského muzea Hana Garncarzová, které spravuje zámek Bruntál i hrad Sovinec. „To platí pro bruntálský zámek i pro hrad Sovinec, které podle restitučního zákona státním majetkem nejsou," řekla ředitelka, podle níž řádu tyto nemovitosti ze zákona o církevních restitucí nenáležejí.
Bruntálský zámek je na tom v případě restitucí podobně, jako hrad Sovinec. foto: Deník/Karel Janeček
Slova ředitelky bruntálského muzea Garncarzové potvrdila mluvčí odbor kanceláře hejtmana Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Petra Špornová: „Ano, je to tak. I když zmíněné stavby jsou naším majetkem, nejsme oprávněnou osobou k jejich vydání. Tou je pouze stát."
Jiná situace panuje ve státním podniku Státní léčebné lázně Karlova Studánka. I když se ředitel Státních lázní Karlova Studánka Radomír Maráček o další osud neobává. Spíše čeká, jak se to se žádostí Německého řádu na vydání lázní vyvine. „Pokud se prokáže nárok řádu, stát bude muset lázně vydat. Nemyslím si, že by zanikly. Řád je chce dál provozovat, i když ke změnám by zřejmě došlo. Uvidíme," uvedl Maráček.
Podobného názoru je Radka Chudová, která je starostkou Karlovy Studánky. „Není žádným překvapením, že si Německý řád lázně v naší obci nárokuje. Je to dlouhodobá záležitost, která snad udiví jen málokoho," prohlásila starostka Chudová. V případě vydání lázní v restituci si sama starostka nemyslí, že by se v jejich chodu něco změnilo, natož k horšímu. „Německý řád slibuje lázně v celkové podobě dlouhodobě zachovat," mínila starostka.
Pro chod obce a život jejích obyvatel by se také nemělo případným vydáním lázní změnit vůbec nic. „Pro obec by to neznamenalo žádný návrat někam. Zhoršit se nemá co," ujistila starostka.
Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů, požádal 13. listopadu o vydání okolo 13 500 hektarů pozemků, přál by si i hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka. Zájem má řád i o vydání movitých věcí. Kromě Bouzova, Sovince a lázní Karlova Studánka chce řád Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a zámek Bruntál.
Historie Německého řáduŘád německých rytířů (dnes Německý řád, celý název: Řád bratří a sester německého Domu Panny Marie v Jeruzalémě) byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky. Dnes v tuzemsku provozuje Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci, Středisko volného času v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého řádu v Bruntále. |
Vývoj kauzy majetku Německého řádu1938 až 1939 … Úřady třetí říše nejprve v roce 1938 společně s dalšími spolky Německý řád zrušily a zakázaly v Rakousku. O rok později i v Československu. Jeho majetek nacisté zkonfiskovali. Tehdejší velmistr byl internován po celou dobu války pod dozorem gestapa. Dvanáct členů řádu se účastnilo bombového atentátu na Hitlera, za což byli popraveni.
1946 až 1948 … Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš zahájil konfiskaci majetku Německého řádu. Představitelé řádu se proti ní úspěšně bránili u soudu. Ještě v prosinci 1948 vydal Nejvyšší správní soud ČSR závazné rozhodnutí, které bylo pro Německý řád příznivé. Nikdy ale nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost.
1989 ................ Řád znovu začíná být činný i na území ČR.
1991 ................ Československý stát vrací Německému řádu menší část majetku.
1997 ................ Vláda přijala usnesení, v němž byl bývalý majetek řádu zahrnut do připravované restituce.
2000 ................ Nejvyšší soud vynesl doporučující rozsudek, na jehož základě podal Německý řád devatenáct určovacích žalob na svůj někdejší majetek u příslušných okresních soudů. Většina procesů se táhla několik let.
2007 až 2009 … Německý řád zastavil veškeré určovací žaloby a soustředil se na církevní restituce.
listopad 2012 … Prezident Václav Klaus podepsal zákon o církevních restitucích.
listopad 2013 … Přestavitelé řádu požádali v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, zpět chtějí i hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka.