Polské obce, ze kterých odešlo německy hovořící obyvatelstvo, dosídlili Poláci vyhnaní z Ukrajiny. Němci, kteří se narodili na Krnovsku, si založili sdružení Heimatkreis Jägerndorf (Domovský okres Krnov). Sdružením Heimatausschuß Leobschütz zase sdružuje rodáky z Hlubčicka žijící v Německu.

V rámci Česko–německo–polského týdne došlo na hlubčické radnici v pátek 10. září k podpisu dohody o spolupráci a partnerství mezi Městem Hlubčice a sdružením Heimatausschuß Leobschütz. Oba vrcholní představitelé z polské i z německé strany, kteří smlouvu podepsali, dobře znají traumata vyhnanců.

Oba rodiče předseda sdružení Heimatausschuß Leobschütz Huberta J. Luxe pochází z polské vesnice Braciszów ležící pět kilometrů severně od Krnova. Oba rodiče starosty Hlubčic Jana Krówky pocházeli z městečka Podkamień (ukrajinsky Підкамінь), které se i s celým okresem Brody se po válce stalo součástí Ukrajiny a Sovětského svazu. Původní polští obyvatelé byli ze svých domovů na severo-západní Ukrajině vyhnáni do Polska. Lux, který dnes žije u Hannoveru i starosta Hlubčic si povídali o to, jak jejich rodiny poznamenal osud vyhnanců.

Také Poláci založili své Sdružení polských vyhnanců z Ukrajiny, které se věnuje vzpomínkám na starou vlast a turistickým výletům do země svých předků. Jsou mezi nimi také Poláci z Volyně, kteří spolupracují se Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel v České republice.

„Předseda Sdružení polských vyhnanců z Ukrajiny navštívil konferenci v Suchdole nad O., která se konala u příležitosti 20. výročí založení Sdružení Čechů z Volyně. Při této příležitosti pozval zástupce českého sdružení na slavnostní odhalení pamětní tabule těch polských obyvatel ze západní Ukrajiny, kteří byli po obsazení Ukrajiny Sovětskou armádou posláni na Sibiř. Bude umístěna na hřbitově v Hlubčicích,“ uvedla Ludmila Čajanová, která provází německé rodáky na jejich akcích jako tlumočnice a byla s nimi také v Polsku.

Hlubčický hřbitov je svázán také s jednou velmi smutnou kapitolou naší historie. „Poláci v Hlubčicích pečují o pět hrobů českých celníků, kteří položili své životy při obraně vlasti na celnici v Matějovicích při německé okupaci Československého pohraničí,“ dodala Čajanová.