Že jsou jejich obavy oprávněné, se ukázalo ve středu 18. března. U domků, které leží kousek pod cvilínskými schody, se z jedné lípy ulomila část koruny, a strhla s sebou elektrické vedení.

„Sousedka, která tu událost zahlédla z protějšího okna, mám popisovala jaký ohňostroj jisker lítal, když ta velká větev srazila elektrické vedení na náš plot. Hned mi volala do práce, ať běžím domů. Nechci domyslet, co by se mohlo stát, kdyby tak velký kus dřeva dopadl na střechu nebo kdyby se někdo opíral o plot v okamžiku, když do něj probíjela elektřina. Úplně mi z toho bylo na nic, když jsem si uvědomil, že v domě zrovna byly dvě malé děti,“ řekl Tomáš Konvička.

Předchozí den se snažil přemluvit pracovníky firmy, která ve cvilínské aleji provádí kácení, aby porazili nebo prořezali také další lípy, které nebyly na seznamu. „Ukazoval jsem jim vykotlané dutiny v lípách, a upozorňoval, jak tyto stromy mohou být nebezpečné, ale řekli mi, že o tom nerozhodují a ať se o jejich práci nestarám. Včera začali s kácením sousedních stromů, dnes už nepřišli a zrovna se ulomila koruna jedné lípy, na kterou jsem je upozorňoval,“ dodal Konvička. „Nejhorší na tom je, že když ta větev spadla, u nás na Cvilíně ani nijak moc nefoukalo. Důvodem nebyla ani tak síla a rychlost větru, ale shnilé dřevo,“ doplnila sousedka, která událost viděla na vlastní oči.

„Zásahy u elektrického vedení, na které spadl strom nebo ho srazila větev, nejsou na Cvilíně nic neobvyklého. K podobným případům vyjíždíme tak třikrát do roka. Vždy si říkáme, zda už vážně nebylo na čase vykácet v těchto místech plošně všechny rizikové stromy,“ komentovali svou práci energetici, které přivolal Tomáš Konvička, aby obnovili napojení jeho domu na elektrický proud.

Podle Dušana Martiníka z odboru životního prostředí, který má v kompetenci péči o zeleň, není situace tak jednoduchá. „Ve cvilínské aleji se v této etapě pokácí pět nejrizikovějších lip a hned se na stejném místě vysadí nové mladé stromky. V zásadě bych se nebránil rychlejší obměně aleje, i když v tomto případě je nutné respektovat také historický kontext aleje a názory památkářů. Je to ale dost drahá záležitost a bez dotací je rychlejší postup nereálný. Obecně se dá říci, že člověk, který se rozhodne bydlet v krásném přírodním prostředí uprostřed zeleně na kraji lesa, se musí smířit s určitými riziky, které k tomu patří. Nikdo mu zde nezajistí stoprocentní bezpečnost před padajícími větvemi,“ vysvětluje Dušan Martiník.

Občas se na něj obrací s žádostí o kácení třeba lidé, kteří si koupili romantický dům ve stínu stoleté lípy, a pak zjistili, že je nebaví na podzim uklízet listí nebo že jim strom ruší příjem signálu přes satelit. Také často dochází ke sporům při posuzování zdravotního stavu a statiky stromů.

„Když jsem pracovníky, kteří cvilínskou alej prořezávali, upozorňoval na nejvíc shnilé a ztrouchnivělé stromy, jen krčili rameny, že do nich nemůžou zasáhnout, protože to nebylo vydáno povolení. Nechápu, proč nejvíc ořezali lípy na dolním konci aleje, které mají dřevo relativně zdravé. U nás nahoře jsou podstatně víc prohnilé a přesto stojí dál,“ kritizoval výběr stromů Tomáš Konvička.

V takových případech odborníci laikům vysvětlují, že kondice stromů se posuzuje komplexně podle exaktní metodiky. „Zda je strom životaschopný nebo neperspektivní nejlépe prozradí prosychání a ústup koruny. Dutina nemusí být zásadní problém. Každý konstruktér vám potvrdí, že trubka je pevnější nosník než plná tyč. Z fyzikálního hlediska není strom nic jiného než vertikálně vetknutý nosník, takže provozní bezpečnost každého stromu se dá matematicky spočítat. Při rozhodování o tom, který strom je třeba pokácet z bezpečnostních důvodů, se opíráme o výpočty, které pro nás dělá odborná firma,“ uzavřel Dušan Martiník.